Klimatická konference OSN COP31 v turecké Antalyi se protáhla do dalšího dne. Delegace téměř 200 zemí nedokázaly do původního pátečního termínu schválit závěrečnou dohodu a v sobotu pokračovaly v jednání. Sporným bodem zůstává především to, zda má výsledný dokument výslovně vyzvat k omezení nebo postupnému ukončení využívání uhlí, ropy a zemního plynu.
Nejnovější návrh závěrečné deklarace podle Deutsche Welle žádnou zmínku o fosilních palivech neobsahuje. Z předchozí verze vypadla také formulace, která vyzývala státy k urychlení odklonu od těchto zdrojů. Fosilní paliva jsou přitom hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů, které podle vědeckých poznatků pohánějí současné oteplování planety.
Ústup od původních formulací vyvolal kritiku některých států, klimatických organizací i dalších účastníků summitu. Odpůrci návrhu tvrdí, že dohoda bez odkazu na fosilní paliva by neodpovídala rozsahu klimatické krize. Panama podle dostupných informací upozornila, že bez splnění několika požadavků nebude moci výsledný dokument podpořit. Mezi její podmínky patří také větší transparentnost, otázka financování a omezení těžby ropy.
Spory o peníze i podobu energetické transformace
Jednání se netýkají pouze fosilních paliv. Rozdíly přetrvávají rovněž v otázce finanční pomoci chudším zemím, které se musí přizpůsobovat dopadům klimatických změn, a v debatě o tom, jak rychle mají státy snižovat emise. Rozvojové země požadují více prostředků na ochranu před povodněmi, suchem a dalšími projevy oteplování. Bohaté státy naopak čelí tlaku, aby nabídly konkrétnější a dlouhodobější finanční závazky.
Hostitelské Turecko a Austrálie, která na konferenci vede mezivládní vyjednávání, se snaží najít kompromis mezi rozdílnými postoji. Část zemí prosazuje rychlejší přechod k obnovitelným zdrojům a podporuje cíl zvýšit do roku 2035 podíl elektřiny v energetice. Jiné státy, včetně některých významných producentů fosilních paliv, odmítají, aby závěrečný dokument určoval konkrétní zdroje energie nebo závazné sektorové cíle.
V návrzích se naopak výrazněji objevuje podpora technologií zachycování a ukládání oxidu uhličitého. Jejich zastánci je považují za jednu z možností, jak snížit emise v průmyslu. Kritici ale varují, že tyto technologie nemohou nahradit rychlé omezení spalování fosilních paliv a že jejich rozsáhlejší nasazení zůstává nejisté.
Konference měla skončit v pátek 20. listopadu, klimatická jednání OSN však pravidelně pokračují i po oficiálním termínu, protože rozhodnutí vyžadují shodu všech účastnických zemí. Delegáti nyní pracují na nové podobě textu, která by mohla získat širší podporu. Dokud se státy neshodnou na sporných pasážích o energetice, financování a snižování emisí, zůstává výsledek COP31 nejistý.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.