Propouštění úředníků se v české politice opakovaně objevuje jako jeden z hlavních receptů na snížení schodku veřejných financí. Stejný slib v minulosti formulovali Petr Nečas, Petr Fiala i Andrej Babiš. Aktuální rozhodnutí Babišovy vlády ukazuje, že počet systemizovaných míst ve správních úřadech sice klesne, samotné náklady státu na zaměstnance ale dál rostou.
Vláda 19. listopadu schválila systemizaci, tedy oficiální plán počtu pracovních míst a prostředků na platy ve správních úřadech, s účinností od 1. ledna 2027. Podle údajů zveřejněných Českou tiskovou kanceláří má být ve správních úřadech o 634 míst méně než letos. Ve srovnání se stavem k 1. lednu 2022 má jít o pokles o 4362 míst. Premiér Andrej Babiš právě tento údaj používá jako důkaz, že jeho vláda státní aparát zeštíhluje.
Samotné srovnání ale zakrývá rozdíly mezi jednotlivými částmi veřejné správy. Na ministerstvech a Úřadu vlády má ubýt 566 míst, v podřízených úřadech ministerstev dalších 173. Ostatní ústřední úřady naopak celkem 105 míst získají. Nový Úřad pro rozvoj území má mít 404 míst a finanční správa přibližně 200 nových pozic kvůli obnovení elektronické evidence tržeb. Z Úřadu vlády se navíc 55 míst přesune na ministerstva spolu s některými agendami. Část vykázaného úbytku tak nebude znamenat zánik práce, ale její převedení jinam.
Počet míst klesá, rozpočet na platy roste
Ministerstvo financí počítá v návrhu rozpočtu na rok 2027 s meziročním zvýšením výdajů na platy ve veřejném sektoru o 33,9 miliardy korun. V širším souhrnu ministerstvo uvádí růst o 36 miliard korun. Do částky se promítá nejen zvýšení platových tarifů, ale také přijetí 1500 vojáků, 1500 policistů a 285 školních psychologů. Návrh počítá s růstem platů zaměstnanců veřejných rozpočtů zhruba o pět až devět procent.
Rozdíl mezi počtem úřednických míst a celkovými mzdovými výdaji souvisí také s tím, že státní zaměstnanci tvoří jen část lidí placených ze státního rozpočtu. Podle analýzy IDEA při CERGE-EI pracuje pro stát téměř půl milionu lidí. Přibližně 290 tisíc z nich působí v regionálním školství a kolem 80 tisíc v bezpečnostních sborech, armádě, vězeňství nebo celní správě. Samotní státní úředníci představují asi 15 procent této skupiny, přibližně 74 tisíc osob. Na ministerstvech pracuje necelých 23 tisíc lidí.
Náklady na platy zaměstnanců státu přitom dlouhodobě rostou. IDEA uvádí, že nominální výdaje na platy ve státní správě se v posledních dvou desetiletích většinou zvyšovaly, výrazně zejména mezi lety 2012 a 2019. V roce 2025 vzrostl celkový počet zaměstnanců státu zhruba o 4000, tedy o 0,8 procenta. Nejvíce k tomu přispělo školství a armáda. Podle údajů Ministerstva financí činily skutečné výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci v roce 2025 téměř 107 miliard korun, meziročně o 6,45 procenta více.
Úspora dosažená rušením míst tak závisí na tom, která místa zaniknou, zda se jejich agenda nepřesune jinam a jak rychle se zvýší platy zbývajících zaměstnanců. Rozhodnutí vlády pro rok 2027 ukazuje, že počet míst ve vybraných úřadech může klesat současně s růstem celkových mzdových výdajů státu.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.