Města a obce v Pardubickém kraji se připravují na zásadní změnu v oblasti financování nepedagogických profesí v školství. Novela školského zákona, která vstoupí v platnost od ledna, přenáší odpovědnost za financování platů kuchařek, školníků, uklízeček a dalších nepedagogických pracovníků na jednotlivé zřizovatele škol. Tato změna vyvolává mezi obcemi obavy o dopady na jejich rozpočty, které se již nyní potýkají s mnoha výdaji.
Podle vyjádření představitelů některých obcí na Pardubicku se očekává, že nová legislativa přinese zvýšení nákladů na provoz škol. Obce nyní vyčíslují, kolik je bude nepedagogická práce stát, a zvažují, jakým způsobem tyto náklady pokryjí. Starostové menších obcí se obávají, že přenesení odpovědnosti na jejich rozpočty může znamenat citelný zásah do jejich financí.
„Naše obec se snaží plánovat rozpočet tak, aby pokryla všechny nezbytné výdaje, ale nová povinnost nás nutí přehodnotit naše priority,“ uvedl jeden z místních starostů. Dodal, že v současné době se hledají možnosti, jakým způsobem by mohly obce financovat platy nepedagogických pracovníků, včetně případného využití rozpočtů malých radnic.
Podle odborníků na školství a financování se obce budou muset zaměřit na efektivní hospodaření a hledání úspor v jiných oblastech. Mnohé z nich již nyní čelí problémům s nízkými příjmy a rostoucími náklady na služby. Novela školského zákona tak přichází v době, kdy jsou rozpočty obcí pod tlakem a vyžaduje si jejich pečlivé plánování.
Zástupci Pardubického kraje se snaží situaci monitorovat a připravují se na možné dopady této změny. „Budeme se snažit obcím pomoci, aby se s novou situací vyrovnaly co nejlépe. Je důležité, aby měly dostatečné informace a podporu při plánování svých rozpočtů,“ uvedl krajský radní pro školství.
Obce se také obávají, že přenesení odpovědnosti na ně může vést k nerovnoměrnému rozložení financí mezi jednotlivými školami. Větší města mohou mít větší možnosti, jak pokrýt náklady na nepedagogické pracovníky, zatímco menší obce mohou mít potíže s financováním těchto výdajů. To by mohlo vést k nerovnosti v kvalitě poskytovaných služeb ve školách, což je dalším důvodem k obavám.
V rámci příprav na novou legislativu se také diskutuje o možnosti spolupráce mezi obcemi. Některé obce zvažují, že by se spojily a společně financovaly platy nepedagogických pracovníků. Tento přístup by mohl snížit náklady a umožnit efektivnější využití dostupných zdrojů.
Mnozí starostové vyjadřují obavy, že pokud se situace nezlepší, může to mít vliv na kvalitu vzdělávání. „Pokud nebudeme schopni zajistit dostatečné financování pro nepedagogické pracovníky, může to mít negativní dopad na chod škol a tím i na vzdělávání našich dětí,“ dodal další z místních představitelů.
Vzhledem k očekávaným změnám se obce snaží také hledat nové zdroje financování. Některé z nich plánují využít dotace a granty, které by mohly pomoci pokrýt náklady na nepedagogické pracovníky. V současné době probíhají jednání s ministerstvem školství o možnostech podpory ze strany státu.
Celkově se situace v oblasti financování nepedagogických profesí v Pardubickém kraji vyvíjí a obce se snaží přizpůsobit novým podmínkám. Přenesení odpovědnosti na zřizovatele škol představuje pro mnohé z nich výzvu, se kterou se budou muset vyrovnat v nadcházejících měsících.