Na prvním summitu G20 konaném v Africe byla na úvodní den jednání vydána společná deklarace vůdců, což je v tomto formátu neobvyklé, neboť takové dokumenty jsou obvykle publikovány až na závěr summitu. Tato deklarace měla zásadní význam, neboť vznikla v kontextu silného odporu ze strany Spojených států, které již několik měsíců kritizovaly jihoafrickou agendu skupiny zaměřenou především na otázky klimatických změn a globální nerovnosti bohatství.
Vedení G20 se nakonec postavilo proti výzvám bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který apeloval na to, aby se společná deklarace nepodepisovala. Tento krok ukazuje na rostoucí vliv zemí Globálního Jihu v rámci této mezinárodní platformy, která se tradičně orientovala na zájmy vyspělých ekonomik.
Podle odborníka na africkou politiku, Dr. Alexe Vinese, který je ředitelem pro Afriku v Evropské radě pro zahraniční vztahy, je tento summit důležitým milníkem v rámci G20. Vines zdůraznil, že Jižní Afrika se snažila prosadit agendu, která by reflektovala potřeby a výzvy, jimž čelí země z Globálního Jihu. Tímto způsobem se snaží posílit pozici těchto zemí na mezinárodní scéně a přispět k vytvoření spravedlivějšího globálního systému.
Jižní Afrika se stala prvním africkým hostitelem summitu G20, což samo o sobě naznačuje posun v dynamice mezinárodních vztahů. Tento krok je vnímán jako symbolický, neboť ukazuje na rostoucí význam afrických států v globální politice a ekonomice. V rámci summitu se diskutovalo o klíčových otázkách, jako jsou klimatické změny, udržitelnost a ekonomická spravedlnost, které jsou pro země Globálního Jihu zásadní.
Jedním z hlavních témat, které se objevilo v rámci jednání, byla potřeba větší spolupráce mezi zeměmi G20 a rozvojovými zeměmi. V rámci této diskuse se účastníci shodli na tom, že je nezbytné, aby se mezinárodní společenství více zaměřilo na problémy, které ovlivňují životy obyvatel v rozvojových regionech. Tato výzva byla v souladu s jihoafrickou agendou, která kladla důraz na klimatické otázky a boj proti nerovnosti.
Přijetí společné deklarace na začátku summitu ukazuje na novou dynamiku v rámci G20, kde se země z Globálního Jihu snaží prosadit své zájmy a hodnoty. Tento přístup může mít dalekosáhlé důsledky pro budoucnost mezinárodní spolupráce a politiku G20. Vzhledem k rostoucímu vlivu těchto zemí je pravděpodobné, že se v budoucnu budou více prosazovat otázky, které jsou pro ně klíčové.
Zatímco tradiční mocnosti, jako jsou Spojené státy a evropské země, mohou mít tendenci hájit své zájmy, země Globálního Jihu se snaží o větší rovnost a spravedlnost v mezinárodním systému. Tato změna může vést k novým aliancím a partnerstvím, která by mohla zásadně ovlivnit globální politiku v nadcházejících letech.
V závěru jednání se očekává, že G20 bude čelit novým výzvám, které si žádají inovativní přístupy a spolupráci. Zda se země z Globálního Jihu dokážou prosadit a udržet si vliv v rámci G20, zůstává otázkou, která bude vyžadovat další pozornost a analýzu.