Rok 2026 by měl navázat na mimořádně bohaté období vesmírných událostí a nabídnout kombinaci ambiciózních výzkumných projektů, výrazných astronomických jevů i pokračující aktivity Slunce, která může ovlivnit dění na Zemi. Zájem o vesmír, který v posledních letech znovu sílí, tak podle odborníků rozhodně neochabne ani v nadcházejícím období.
Významnou pozornost si nadále udržuje Měsíc, kam po desetiletích relativního klidu směřuje stále více misí. Po pilotovaných letech programu Apollo se nyní lunární výzkum opírá především o kombinaci testovacích letů, obletových misí a nepilotovaných přistání. V příštích letech se očekává řada experimentů, které mají prověřit technologie potřebné pro dlouhodobější pobyt lidí v okolí Měsíce i na jeho povrchu, zejména v oblasti jižního pólu, kde by se mohl nacházet vodní led.
Vedle státních kosmických agentur se na lunárních projektech stále výrazněji podílejí také soukromé společnosti. Několik amerických firem připravuje nové typy přistávacích modulů, které mají dopravovat vědecké přístroje a náklad na měsíční povrch. Tyto komerční mise mají sehrát důležitou roli při ověřování technologií a sběru dat pro budoucí, komplexnější výpravy.
Zajímavé dění čeká také pozorovatele oblohy na Zemi. Rok 2026 přinese několik výrazných zatmění, která budou patřit k nejpozoruhodnějším astronomickým úkazům desetiletí. V létě by měla Evropu zasáhnout dráha úplného zatmění Slunce, kdy se v některých oblastech na krátký čas promění den v noc. Takové události představují nejen vizuálně působivý zážitek, ale i příležitost pro vědecká měření atmosféry a sluneční aktivity.
Pozornost astronomů i amatérských pozorovatelů se bude upírat rovněž k Měsíci. V průběhu roku se očekává několik takzvaných superúplňků, kdy se úplněk odehrává v době, kdy je Měsíc k Zemi blíže než obvykle. Tyto fáze bývají spojeny s výraznějším jasem a větším zdánlivým průměrem měsíčního disku.
Slunce by mělo zůstat aktivní i v roce 2026, přestože se podle odborníků bude postupně vzdalovat vrcholu svého přibližně jedenáctiletého cyklu. I v této fázi však mohou sluneční erupce vyvolat geomagnetické bouře, které zvyšují šanci na pozorování polárních září i v oblastech, kde se běžně nevyskytují. Výskyt těchto světelných jevů tak může být méně častý než v předchozích letech, nikoli však zanedbatelný.
Vědci zároveň očekávají, že nová měřicí zařízení a družice, které byly uvedeny do provozu v poslední době, přinesou přesnější data o slunečním větru a jeho vlivu na Zemi. To by mělo zlepšit předpovědi kosmického počasí a pomoci lépe porozumět procesům, které ovlivňují nejen aurory, ale i moderní technologie závislé na satelitních systémech.
Rok 2026 se tak rýsuje jako období, které propojí pokročilý výzkum vesmíru s výjimečnými přírodními jevy pozorovatelnými ze Země. Ať už půjde o lunární mise, zatmění nebo polární záře, vesmír nabídne řadu okamžiků, které přitáhnou pozornost vědců i široké veřejnosti.