Vláda Andreje Babiše (ANO) provedla revizi státního rozpočtu, která se dotkla i klíčových bezpečnostních institucí v České republice. Podle novináře Ondřeje Kundry, který se zabývá otázkami bezpečnosti a zahraniční politiky, jsou škrty v rozpočtech bezpečnostních složek alarmující a mohou mít dalekosáhlé důsledky pro národní bezpečnost.
V rámci úprav rozpočtu došlo k významnému snížení částek, které byly původně navrženy pro civilní rozvědku a kontrarozvědku. Snížení rozpočtu se dotkne také Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), což vyvolává obavy o schopnost těchto institucí efektivně plnit své úkoly v oblasti ochrany státní bezpečnosti a kybernetické obrany.
Kundra ve svém vyjádření pro Český rozhlas Plus upozorňuje, že škrty v rozpočtu bezpečnostních služeb jsou poměrně velké. V případě Bezpečnostní informační služby (BIS) se jedná o snížení rozpočtu o přibližně devět procent. To podle něj může výrazně oslabit schopnost těchto institucí reagovat na aktuální hrozby, které se v současnosti objevují v oblasti bezpečnosti, včetně kybernetických útoků a šíření dezinformací.
Podle Kundry je situace o to vážnější, že se Česká republika nachází v období zvýšeného napětí v mezinárodních vztazích, zejména v souvislosti s agresivními aktivitami Ruska. „Škrty v rozpočtu bezpečnostních složek mohou hrát do karet těm, kteří se snaží destabilizovat situaci v naší zemi a šířit ruskou propagandu,“ varuje Kundra. Podle něj mohou mít z těchto škrtů radost „jen užiteční idioti Ruska“, kteří nevidí nebo ignorují reálné hrozby, jež vyplývají z geopolitické situace.
Vláda se hájí tím, že úspory v rozpočtu jsou nezbytné pro stabilizaci veřejných financí a že i přes snížení rozpočtů bezpečnostních institucí zůstává prioritou ochrana národní bezpečnosti. Podle oficiálních vyjádření ministerstva vnitra a dalších relevantních institucí by měly být i nadále schopny plnit své klíčové úkoly, i když s omezenými prostředky.
Kundra však upozorňuje, že snížení rozpočtů může vést k nedostatečnému financování důležitých projektů a iniciativ, které jsou zaměřeny na zajištění kybernetické bezpečnosti a ochrany proti dezinformacím. „Pokud nebudeme mít dostatek prostředků na prevenci a ochranu, můžeme se dostat do situace, kdy budeme reagovat až na vzniklé problémy, což je vždy mnohem nákladnější a neefektivní,“ dodává Kundra.
V souvislosti s těmito změnami se také objevují obavy o budoucnost spolupráce mezi českými bezpečnostními složkami a jejich zahraničními partnery. Snížení rozpočtů může mít dopad na výcvik, modernizaci technologií a výměnu informací, což jsou klíčové aspekty pro efektivní boj proti mezinárodnímu terorismu a organizovanému zločinu.
Bezpečnostní instituce v České republice se dlouhodobě potýkají s výzvami, které vyplývají z rychle se měnícího bezpečnostního prostředí. Zatímco se zvyšuje množství kybernetických útoků a dezinformačních kampaní, rozpočtové škrty mohou ohrozit jejich schopnost reagovat na tyto hrozby a chránit občany.
Kundra dále varuje, že pokud se vláda rozhodne pokračovat v trendu snižování rozpočtů pro bezpečnostní složky, může to mít dlouhodobé negativní důsledky pro národní bezpečnost. „Je nezbytné, aby si politici uvědomili, že bezpečnost není otázkou úspor, ale investic do budoucnosti,“ uzavírá Kundra.
Reakce na tyto škrty se objevují i v odborné veřejnosti, kde se mnozí experti obávají, že snížení rozpočtů může vést k oslabení schopnosti České republiky čelit moderním bezpečnostním hrozbám. Vzhledem k aktuálnímu vývoji v oblasti mezinárodních vztahů a bezpečnosti je otázka financování bezpečnostních složek stále aktuálnější a vyžaduje pozornost jak ze strany vlády, tak i ze strany široké veřejnosti.