Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) chce po případném vítězství v zářijových volbách v Sasku-Anhaltsku zásadně změnit kulturní politiku této východoněmecké spolkové země. Ve svém volebním programu zpochybňuje veřejnou podporu části současného umění, kritizuje školu Bauhaus a odmítá podobu německé kultury připomínání nacistických zločinů. Podle agentury Deutsche Welle by se terčem změn mohly stát také divadla, muzea a další instituce závislé na státních dotacích.
AfD navrhuje, aby umělci a kulturní organizace před získáním veřejných peněz podepisovali prohlášení, že nepohrdají Německem a jeho kulturou. Program přitom používá také pojem „protěmecké umění“, jehož význam blíže nevymezuje. Hans-Thomas Tillschneider, mluvčí poslanecké skupiny AfD pro kulturní politiku v zemském sněmu, podle Deutsche Welle uvedl, že veřejné prostředky nemají podporovat umění, které není německé. Na dotaz, co tím strana přesně myslí, odpověděl, že jde o německé umění, které nechce být německé.
Jedním z konkrétních terčů je Bauhaus, škola architektury, designu a umění založená v roce 1919. Její nejvýznamnější sídlo se nachází v Dessau, městě v Sasku-Anhaltsku. Bauhaus se stal jedním z nejvlivnějších směrů moderního designu a architektury, nacisté jej však v době své vlády považovali za neslučitelný s vlastní představou německé kultury. AfD jej ve svém programu označuje za kontroverzní školu architektury a vytýká zemské vládě, že na něj příliš staví svou propagační kampaň s názvem „moderndenken“, tedy „moderní myšlení“.
Strana chce kampaň nahradit heslem „deutschdenken“, tedy „německé myšlení“. Větší důraz by podle jejího programu kladla na osobnosti a události spojené s vývojem německého národa, například na panovníky Jindřicha I. a Otu I., Martina Luthera, Otto von Bismarcka nebo Friedricha Nietzscheho. Barbara Steinerová, ředitelka Nadace Bauhaus Dessau, podle Deutsche Welle upozornila, že některé formulace AfD připomínají kritiku avantgardy z doby před sto lety. U navrhovaného hesla „deutschdenken“ zároveň poukázala na jeho historickou zátěž.
AfD ve svém kulturním programu označuje současnou německou kulturu připomínání holokaustu za pokračování „komplexu viny“, který podle ní brání vytvoření stabilní národní identity. Místo toho chce zdůrazňovat také pozitivní stránky německých dějin. Ředitelka Magdeburského muzea umění Annegret Laabsová, která zastupuje iniciativu Kultur ist Vielfalt und Heimat, podle Deutsche Welle varovala před podmiňováním podpory neurčitou představou německosti. Iniciativa sdružuje kulturní instituce a umělce, kteří se obávají dopadů na uměleckou svobodu, historickou paměť a veřejný kulturní život.
O kulturní politice může rozhodnout výsledek voleb 6. září 2026. AfD je v průzkumech s výrazným odstupem nejsilnější stranou. Průměr tří zveřejněných průzkumů z přelomu července a srpna jí přisuzoval zhruba 42 procent hlasů, zatímco CDU kolem 23 procent. Takový výsledek by sám o sobě absolutní většinu mandátů nezaručoval, její dosažení však podle volebních propočtů závisí také na tom, kolik dalších stran překoná pětiprocentní hranici. AfD by se tak v případě úspěchu mohla pokusit prosadit změny nejen v kultuře, ale i v širším pojetí identity spolkové země.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.