Podpora německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v celostátních průzkumech dál roste. V nejnovější takzvané nedělní otázce, která zjišťuje, koho by lidé volili, kdyby se volby konaly následující neděli, získala AfD 28 procent. Konzervativní blok CDU/CSU za ní zaostal o sedm procentních bodů.
Údaje zveřejněné v posledních týdnech ukazují, že AfD se pohybuje přibližně mezi 26,5 a 28 procenty, zatímco podpora CDU/CSU se většinou drží mezi 21 a 24 procenty. Podle agentury Deutsche Welle jde o pokračování trendu, který ze strany činí nejsilnější politickou sílu v zemi, přestože je v celostátní politice v opozici.
Za AfD následují Zelení, sociální demokraté z SPD a strana Levice. Zelení se v různých průzkumech pohybují kolem 13 až 16 procent, SPD zpravidla kolem 11 až 13 procent a Levice přibližně mezi deseti a dvanácti procenty. Liberální FDP se pohybuje na hranici pětiprocentního volebního prahu, který je v Německu podmínkou pro vstup do Spolkového sněmu.
Proměna postoje k parlamentní spolupráci
Průzkumy zároveň naznačují změnu veřejného postoje k takzvané politické hrázi, tedy zásadě, podle níž zavedené strany s AfD nespolupracují. Stále více lidí podle zjištění připouští, že by ostatní strany měly o spolupráci s AfD rozhodovat případ od případu, například při hlasování o jednotlivých návrzích. Neznamená to automaticky podporu vstupu AfD do spolkové vlády, ukazuje to ale na oslabování dosavadního širokého odmítání jakékoli spolupráce.
AfD vznikla v roce 2013 a původně se profilovala především odporem k evropské měnové politice. Postupně se posunula výrazně doprava a dnes klade důraz hlavně na omezení migrace, kritiku Evropské unie a tvrdší přístup k bezpečnosti. Německý Spolkový úřad na ochranu ústavy, který je domácí zpravodajskou službou pro sledování extremistických hnutí, se jejími strukturami a představiteli dlouhodobě zabývá.
Strana výrazně posílila už ve volbách do Spolkového sněmu v únoru 2025, kdy získala 20,8 procenta hlasů a obsadila druhé místo. V současnosti těží také z nespokojenosti s vládou kancléře Friedricha Merze, kterou tvoří CDU/CSU a SPD. AfD vede rovněž v průzkumech před několika zemskými volbami plánovanými na září 2026, zejména ve východních spolkových zemích. Výsledek těchto voleb může znovu otevřít otázku, zda konzervativní a levicové strany dokážou AfD zabránit v účasti na zemské vládě bez formální spolupráce s ní.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.