Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) zvítězila v nedělních volbách do zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku. Podle odhadů veřejnoprávních televizí ARD a ZDF získala více než 44 procent hlasů, tedy více než dvojnásobek výsledku z předchozích voleb v roce 2021. Druhá skončila Křesťanskodemokratická unie (CDU), která podle prvních propočtů obdržela přibližně 18 procent hlasů.
Výsledek představuje výrazný propad pro stranu kancléře Friedricha Merze. CDU v Sasku-Anhaltsku vládla 24 let a její kandidát Sven Schulze, který letos vystřídal dlouholetého zemského premiéra Reinera Haseloffa, nyní čelí debaklu. Podle agentury Associated Press se podpora CDU ve srovnání s minulými zemskými volbami zhruba snížila na polovinu. Schulze uznal, že AfD se stala nejsilnější politickou stranou v zemi, a uvedl, že CDU se s výsledkem bude muset vypořádat.
AfD vedl do voleb Ulrich Siegmund, který usiloval o absolutní většinu a o možnost sestavit první zemskou vládu této strany v poválečných dějinách Německa. Po zveřejnění odhadů označil výsledek za historický. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová hovořila o jasném mandátu k vládnutí. Strana dlouhodobě prosazuje tvrdý postup proti migraci, v kampani slibovala rozsáhlé deportace odmítnutých žadatelů o azyl a odmítala další podporu Ukrajiny.
O vládě rozhodnou menší strany
AfD však podle prvních odhadů zůstala těsně pod hranicí absolutní většiny. K tomu, aby mohla vládnout sama, by potřebovala kontrolovat více než polovinu mandátů v zemském sněmu. O složení budoucí vlády tak mohou rozhodnout menší strany, především Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW), jejíž účast v parlamentu nebyla po uzavření volebních místností jistá. Do sněmu se podle projekcí dostaly také Levice, sociální demokraté a Zelení, každý přibližně s devíti procenty hlasů.
Všechny hlavní strany dosud odmítaly vytvoření koalice s AfD. Generální tajemnice CDU Franziska Hoppermannová podle AP zopakovala, že její strana s AfD spolupracovat nebude. Křesťanští demokraté by proto museli hledat složitou většinu s několika dalšími partnery. Jednou z možností by byla široká koalice stran zastoupených v zemském sněmu, případně menšinová vláda závislá na podpoře zvenčí. Takové řešení by ale vyžadovalo překonání dosavadního odmítání spolupráce mezi CDU a Levicí.
Zemská organizace AfD v Sasku-Anhaltsku je tamním úřadem na ochranu ústavy označována za prokazatelně pravicově extremistickou. AfD toto označení odmítá a tvrdí, že je politicky motivované. Výsledek voleb přesto znamená největší úspěch strany v jejích třináctiletých dějinách a další posílení její pozice ve východním Německu. Sasko-Anhaltsko, spolková země s přibližně 2,1 milionu obyvatel západně od Berlína, patří k hospodářsky slabším částem země. Zemské vlády mají pravomoci například v oblasti školství a bezpečnosti a jejich představitelé zasedají také ve Spolkové radě.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.