Úvaha Hospodářských novin o možnosti, že se inteligence stane levně a široce dostupným výrobním vstupem, se opírá o změnu, která už je v českých firmách patrná. Podle Českého statistického úřadu využívalo v roce 2025 alespoň jednu technologii umělé inteligence 17,6 procenta podniků s deseti a více zaměstnanci. O rok dříve to bylo 11,3 procenta a v roce 2023 jen 5,9 procenta. ČSÚ do ukazatele zahrnuje osm typů technologií, od nástrojů pro tvorbu textu či programového kódu přes analýzu textů až po rozpoznávání obrazu nebo automatizaci pracovních postupů. ([statistikaamy.csu.gov.cz](https://statistikaamy.csu.gov.cz/k-cemu-podniky-pouzivaji-umelou-inteligenci?utm_source=openai))
Růst není mezi firmami rozložen rovnoměrně. Technologie AI v roce 2025 používalo 54,1 procenta velkých podniků s nejméně 250 zaměstnanci, zatímco u malých podniků s 10 až 49 zaměstnanci to bylo 13,4 procenta. Ve středně velkých firmách dosáhl podíl 28,8 procenta. Rozdíl ukazuje, že vedle samotné dostupnosti nástrojů hrají roli peníze na software a data, schopnost systém zavést i zaměstnanci, kteří umějí výstupy kontrolovat a začlenit do běžných procesů.
Nejvyšší využití v Česku vykazovaly obory s velkým podílem práce s informacemi. V telekomunikacích a počítačovém programování používalo AI 53,1 procenta podniků, v profesních, vědeckých a technických činnostech 61,8 procenta. Generativní nástroje firmy nasazují například při marketingu, zákaznické podpoře, analýze dat a vývoji softwaru. Jde zejména o automatizaci dílčích úkonů: vytvoření návrhu textu, zpracování dokumentu, vyhledání informací nebo přípravu kódu. Odpovědnost za rozhodnutí, kontrolu podkladů a vztah se zákazníkem tím na zaměstnancích zůstává. ([statistikaamy.csu.gov.cz](https://statistikaamy.csu.gov.cz/k-cemu-podniky-pouzivaji-umelou-inteligenci?utm_source=openai))
Proměna úkolů místo jednoznačného zániku profesí
Mezinárodní organizace práce ILO ve studii zveřejněné v květnu 2025 uvedla, že zhruba jeden ze čtyř pracovníků na světě působí v povolání s určitou mírou expozice vůči generativní AI. To neznamená, že čtvrtina pracovních míst zanikne. Studie hodnotí, nakolik mohou nástroje převzít jednotlivé úkoly uvnitř povolání; nejpravděpodobnějším výsledkem je podle ILO proměna práce. Nejvyšší expozici nadále vykazují administrativní a kancelářské profese, nově však roste i u některých odborných a technických činností, které jsou silně digitalizované. Do nejvyšší kategorie expozice spadalo 3,3 procenta světové zaměstnanosti. ([ilo.org](https://www.ilo.org/publications/generative-ai-and-jobs-refined-global-index-occupational-exposure?utm_source=openai))
Ekonomický dopad proto nebude určovat pouze to, zda software dokáže vyrobit první verzi výsledku. Podstatné je také, komu připadne vyšší produktivita, jak se změní nároky na kvalifikaci a zda budou pracovníci schopni přejít k úkolům, které technologie zatím nepřebírá. V praxi to zvyšuje význam ověřování výstupů, práce s citlivými daty, komunikace, odborného úsudku a odpovědnosti za konečné rozhodnutí. U profesí založených na rutinním zpracování textu, dat a standardizovaných postupů může být změna pracovního obsahu rychlejší než v činnostech vyžadujících fyzickou přítomnost nebo přímou péči.
České firmy zůstávají mírně pod průměrem Evropské unie. V roce 2025 využívalo AI 20 procent podniků v EU s nejméně deseti zaměstnanci, proti 13,5 procenta o rok dříve. Nejvyšší podíly vykázaly Dánsko s 42 procenty, Finsko s 37,8 procenta a Švédsko s 35 procenty. Evropská statistika zároveň potvrzuje, že nejčastějším použitím AI je analýza psaného jazyka; následuje vytváření obrazového, zvukového či videoobsahu a generování psaného nebo mluveného jazyka. ([ec.europa.eu](https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/w/ddn-20251211-2))
Vedle produktivity přibývá regulace
Rychlejší nasazování systémů AI doprovází také nové evropské povinnosti. Většina pravidel evropského aktu o umělé inteligenci se začala používat 2. srpna 2026. Povinnosti pro poskytovatele modelů obecného účelu, tedy modelů využitelných pro mnoho různých úloh, platí od 2. srpna 2025. Evropská komise od letošního 2. srpna získala pravomoci jejich dodržování vymáhat. Pravidla pro vysoce rizikové systémy mají podle aktuálního harmonogramu začít platit od 2. prosince 2027; u AI zabudované do některých regulovaných výrobků od 2. srpna 2028. ([digital-strategy.ec.europa.eu](https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/guidelines-gpai-providers?utm_source=openai))
Debata o „osvobození od práce“ se tak v ekonomice zatím nepřekládá do evidence o konci zaměstnání, ale do měřitelných změn ve firmách a povoláních. Data ČSÚ ukazují, že české podniky nástroje rychle přijímají, zejména ve velkých a znalostně náročných oborech. Zjištění ILO současně upozorňuje, že samotná technologická expozice není totožná se zrušením pracovního místa. Rozhodující bude, jak firmy rozdělí novou práci mezi software a lidi a jak na změnu zareagují vzdělávací systém, zaměstnavatelé a pravidla trhu práce.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.