Rusko při náboru cizinců do svých ozbrojených sil používá klamavé, donucovací a vykořisťující postupy, které v řadě případů naplňují znaky obchodování s lidmi. Uvedla to Amnesty International v nové zprávě zveřejněné 10. září. Organizace tvrdí, že ruské úřady a náboráři lákají do armády především lidi z ekonomicky slabších zemí a migranty či uprchlíky, kteří už v Rusku žijí.
Podle Amnesty byli někteří zájemci nalákáni na nabídky civilního zaměstnání v bezpečnostních službách, logistice, stavebnictví nebo informačních technologiích. Jiným náboráři slibovali vysoké mzdy, náborové prémie, legalizaci pobytu nebo rychlé získání ruského občanství. Po příjezdu do Ruska ale zjistili, že mají podepsat vojenský kontrakt a budou nasazeni do války proti Ukrajině.
Výzkum vychází mimo jiné z rozhovorů s občany Brazílie, Kolumbie, Kuby, Egypta, Sierry Leone, Somálska, Srí Lanky a Jihoafrické republiky, které Amnesty vedla v ukrajinských zajateckých táborech v letech 2024 až 2026. Organizace hovořila také s cizinci sloužícími v ruských jednotkách, jejich příbuznými, právníky, novináři a obhájci lidských práv. Zjištění podle ní odpovídají definici obchodování s lidmi podle takzvaného Palermského protokolu OSN.
Ruské úřady podle zprávy využívají nejistého právního postavení migrantů. Lidem, kteří překročili platnost pracovních víz, může být vojenská služba nabízena jako alternativa k zadržení nebo deportaci. Amnesty popsala také případy Kubánců a Egypťanů obviněných z držení drog, kterým měl být vojenský kontrakt nabídnut namísto výkonu trestu nebo jeho dokončení. Jeden uprchlík ze střední Afriky podle organizace čelil hrozbě deportace poté, co mu vypršel status dočasné ochrany.
Náboráři podle svědectví často zamlčovali, že jde o bojovou službu. Dva muži ze Srí Lanky se domnívali, že budou pracovat jako kuchaři, místo toho se po krátkém výcviku dostali na frontu a během několika týdnů padli do ukrajinského zajetí. Někteří rekruti uvedli, že jim úřady nebo vojáci odebrali pasy a mobilní telefony. Po podpisu dokumentů, často v jazyce, kterému nerozuměli, měli omezený pohyb a nemohli svobodně opustit vojenská zařízení.
Amnesty dále uvádí, že mnozí zahraniční rekruti byli do bojových zón vysláni přibližně po dvou týdnech výcviku. Často neměli předchozí vojenské zkušenosti, dostatečné vybavení ani možnost dorozumět se s veliteli. Slibované mzdy a prémie podle svědectví nebyly vždy vyplaceny. Organizace vyzvala Rusko, aby nábor založený na podvodu a nátlaku okamžitě ukončilo, a státy, jejichž občané jsou ohroženi, aby před podobnými nabídkami varovaly a pomáhaly obětem. Podle agentury Euronews Rusko na zjištění Amnesty bezprostředně nereagovalo.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.