Premiér Andrej Babiš a prezident Petr Pavel v pondělí 14. září jednali na Pražském hradě o koordinaci zahraniční politiky. Schůzka trvala přibližně hodinu. Podle Babiše se věnovali především plánovaným zahraničním cestám a návštěvám, které bude Česká republika hostit, ale také aktuální situaci ve světě. Prezidentův úřad avizoval jednání už minulý týden s tím, že hlavním tématem bude koordinace zahraniční politiky a především Pavlova účast na Valném shromáždění OSN. ([hrad.cz](https://www.hrad.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/aktualni-tiskove-zpravy/prezident-republiky-prijme-predsedu-vlady-19533))
Po schůzce premiér uvedl, že jednání bylo velmi dobré. Podrobnosti k jednotlivým cestám ani k obsahu debat o mezinárodní situaci nezveřejnil. Babiš a Pavel se podle něj znovu setkají na jednání Bezpečnostní rady státu. Ta je stálým pracovním orgánem vlády, který koordinuje otázky bezpečnosti České republiky. Na jejích jednáních se řeší například připravenost státu na mimořádné situace, odolnost kritické infrastruktury nebo kybernetická bezpečnost. ([domaci.hn.cz](https://domaci.hn.cz/c1-67930310-babis-probral-s-pavlem-cesty-znovu-se-setkaji-na-jednani-bezpecnostni-rady))
Schůzka se uskutečnila v době, kdy se mezi Hradem a vládou v minulosti objevovaly rozdílné názory na podobu zahraniční a bezpečnostní politiky. Babiš v červenci uvedl, že zahraniční a bezpečnostní politiku podle něj vytváří především vláda a že pravidelný formát schůzek nejvyšších ústavních činitelů považuje za zbytečný. Zároveň připustil, že se s prezidentem mohou podle potřeby setkávat a jednotlivá témata projednávat. ([vlada.gov.cz](https://vlada.gov.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/tiskova-konference-k-vyhodnoceni-plneni-programoveho-prohlaseni-vlady-za-prvni-pololeti-roku-2026–9–cervence-2026-227957/))
Jedním z dlouhodobých sporných bodů je také zastupování České republiky na významných mezinárodních akcích. Babiš v červenci uvedl, že vláda chce v rozpočtu na rok 2027 splnit závazek vydávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu. Výdaje na obranu jsou přitom významné nejen pro bezpečnostní politiku, ale také pro domácí průmysl, armádní zakázky a dlouhodobé plánování státního rozpočtu. Premiér tehdy uvedl, že na předchozím summitu NATO činil podíl 1,86 procenta. ([vlada.gov.cz](https://vlada.gov.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/tiskova-konference-k-vyhodnoceni-plneni-programoveho-prohlaseni-vlady-za-prvni-pololeti-roku-2026–9–cervence-2026-227957/))
Ekonomický rozměr má i plánování zahraničních cest a návštěv. Ministr zahraničí Petr Macinka v červenci uvedl, že vláda posílila ekonomickou diplomacii, tedy podporu českého exportu a firem při vstupu na zahraniční trhy. Podle jeho tehdejšího vyjádření se ministerstvo připravovalo na další podnikatelské mise a jejich koordinaci s ostatními resorty. Macinka zároveň uvedl, že během prvního půlroku vlády jednal s ministry zahraničí zhruba 50 zemí. ([vlada.gov.cz](https://vlada.gov.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/tiskova-konference-k-vyhodnoceni-plneni-programoveho-prohlaseni-vlady-za-prvni-pololeti-roku-2026–9–cervence-2026-227957/))
Dalším tématem, které může ovlivnit českou ekonomiku, jsou evropské rozpočtové priority. Babiš v červenci označil za jednu z hlavních úloh vlády vyjednávání o rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034. O jeho podobě se má jednat na Evropské radě koncem listopadu. Výsledná dohoda může ovlivnit financování evropských programů, investic a podpory regionů i firem v jednotlivých členských státech. Zda se prezident s premiérem shodli na konkrétním postupu před nadcházejícími mezinárodními jednáními, Hrad ani vláda po pondělní schůzce neuvedly.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.