Schvalování velkých akvizic se v Evropě stále více odklání od čistě soutěžního posuzování. Vedle toho, zda spojení firem neomezí konkurenci nebo nezvýší ceny, úřady zkoumají také dopady na bezpečnost státu, kritickou infrastrukturu, citlivá data a strategické technologie. Pro poradce i investory to znamená další vrstvu pravidel a nejistoty.
„Když se posuzují protisoutěžní dopady, lze předložit ekonomické analýzy a bránit se. Když jde o národní bezpečnost, nemáte jako poradci přístup k jádru důkazů a právní obrana je velmi obtížná,“ uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny Michal Jašek, partner mezinárodní advokátní kanceláře Clifford Chance. Česká pobočka kanceláře podle HN řeší v průměru vyšší jednotky větších akvizic ročně, a to pro zahraniční koncerny i české investory nakupující v cizině.
Počet prověřovaných investic roste
Evropská komise uvedla, že členské státy v roce 2025 oznámily do unijního mechanismu spolupráce 667 zahraničních investic. V roce 2024 jich bylo 477. Z celkového počtu bylo 12 procent případů podrobeno podrobnějšímu posouzení bezpečnostních rizik. U 88 procent oznámení skončilo řízení do 15 dnů. Nejvíce případů připadalo na zpracovatelský průmysl, informační a komunikační technologie, finanční služby a velkoobchod a maloobchod.
Významnou část citlivých transakcí tvoří průmyslové podniky. Podle Evropské komise představovala výroba 53 procent všech případů, které v roce 2025 prošly podrobným bezpečnostním posouzením. U těchto řízení se často řeší obranný průmysl, polovodiče, letectví nebo další technologie důležité pro strategickou soběstačnost Evropské unie.
Evropský systém stojí na pravidlech pro prověřování přímých zahraničních investic, tedy kapitálových vstupů investorů ze zemí mimo Evropskou unii. Členské státy mohou zkoumat, zda investice neohrožuje bezpečnost nebo veřejný pořádek, a informace si vyměňují s ostatními zeměmi a Evropskou komisí. Komise může k případu vydat stanovisko, konečné rozhodnutí ale zpravidla zůstává na státu, kde se investice uskutečňuje.
Nová pravidla čekají také české firmy
Česko vlastní systém prověřování zavedlo zákonem o prověřování zahraničních investic, který je účinný od 1. května 2021. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu se vztahuje zejména na investory s konečným vlastníkem mimo Evropskou unii. Povinné povolení se týká vybraných oblastí, například výroby vojenského materiálu, některého zboží dvojího užití nebo kritické a kritické informační infrastruktury. U dalších investic může stát prověření zahájit i bez předchozí žádosti.
Evropská unie letos přijala nové nařízení o prověřování zahraničních investic. Začne se uplatňovat 17. ledna 2028 a má současný systém zpřesnit a posílit spolupráci mezi členskými státy. Akvizice navíc mohou narazit i na jiné než bezpečnostní kontroly, například na pravidla hospodářské soutěže nebo nařízení o zahraničních subvencích. To se týká případů, kdy podnik ze třetí země získal veřejnou podporu, která může narušit soutěž na jednotném trhu.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.