Česká města upravují ulice, náměstí i vnitrobloky tak, aby v létě méně akumulovaly teplo a lépe zvládaly přívalové srážky. Vedle mlžítek, pítek a vodních prvků přibývají stromy, záhony, zelené střechy nebo propustné povrchy. Společným principem je takzvaná modrozelená infrastruktura, tedy propojení vegetace s opatřeními, která vodu zachytí, nechají vsáknout nebo ji využijí například pro závlahu.
Důvodem jsou častější horké epizody. Český hydrometeorologický ústav uvedl, že průměrný počet tropických dnů, kdy nejvyšší denní teplota dosáhne alespoň 30 stupňů Celsia, činil v Česku v letech 1961 až 1990 zhruba pět ročně. Za posledních 15 let, tedy v období 2011 až 2025, vzrostl na více než 13. V roce 2024 připadalo na území Česka v průměru 18,5 tropického dne. Podle ČHMÚ se od šedesátých let zvýšila průměrná teplota v zemi přibližně o dva stupně Celsia, v létě o tři stupně. ([chmi.cz](https://www.chmi.cz/documents/d/chmi.cz/akt_vlny-veder-1?download=true&utm_source=openai))
Ve městech problém zesilují rozsáhlé plochy betonu a asfaltu i hustá zástavba. Materiály přes den pohlcují sluneční záření a v noci teplo postupně uvolňují. ČHMÚ v souvislosti s městským tepelným ostrovem upozorňuje, že tento jev se netýká jen měřicích stanic, ale přímo obyvatel, techniky a městské infrastruktury. Adaptace proto není pouze otázkou vzhledu veřejného prostoru, ale také investic do jeho provozu, údržby zeleně a hospodaření s vodou. ([chmi.cz](https://www.chmi.cz/-/o-chmu/aktuality/existuje-tepelny-ostrov-mesta?category=62394&utm_source=openai))
Praha: stovky připravovaných opatření
Praha sdružuje opatření v adaptační strategii a v zásobníku projektů, který podle městského klimatického portálu obsahuje více než 200 záměrů a každoročně se aktualizuje. Patří mezi ně obnova parků a vnitrobloků, výsadba stromořadí, zelené střechy, pítka i úpravy ploch tak, aby lépe vsakoval déšť. Starší implementační plán hlavního města pro roky 2020 až 2024 vyčíslil předpokládané náklady projektů a záměrů na 3,59 miliardy korun. Na modrozelenou infrastrukturu z toho připadalo téměř 2,98 miliardy korun; šlo však o odhady projektového zásobníku, nikoli o konečné výdaje města. ([praha.eu](https://praha.eu/web/klima/adaptacni-opatreni?utm_source=openai))
Jedním z konkrétních pražských záměrů je proměna vnitrobloku Kampusu Hybernská v centru metropole. Projekt počítá se zachycováním vody ze střech, zelenými střechami, vertikálními zahradami a dalším využitím srážkové vody. Předpokládané investiční náklady město při zveřejnění projektu stanovilo na 29,85 milionu korun bez DPH. Praha současně v červnu 2026 upozornila na prodloužení příjmu žádostí v pražské výzvě IROP zaměřené na zelenou infrastrukturu. Podpora se týká například výsadby stromů, propustných povrchů nebo revitalizací ulic a náměstí. ([bezpecnapraha.praha.eu](https://bezpecnapraha.praha.eu/web/praha/w/modro-zelena-infrastruktura-v-kampusu-hybernska-zlepsi-klima-a-zvelebi-areal-vnitrobloku?utm_source=openai))
Brno a Ostrava: voda zůstává v místě
Brno promítá modrozelená opatření také do rozvoje nové čtvrti Trnitá v prostoru u budoucího hlavního nádraží. Podklady městského Urban centra počítají se souvislými výsadbovými pásy v ulicích, minimálním podílem zeleně v jednotlivých blocích, zelení na střechách i zadržováním a dalším využíváním dešťové vody. U přírodě blízkých protipovodňových opatření navazujících na řeku Svratku je v materiálech uvedena plánovaná realizace v letech 2026 až 2029. Stromy zde nejsou jen doplňkem architektury: dostatečný prostor pro kořeny má podpořit jejich dlouhodobé fungování v ulicích a jejich ochlazovací účinek. ([urbancentrum.brno.cz](https://urbancentrum.brno.cz/wp-content/uploads/2025/02/Modrozelen%C3%A1-infrastruktura.pdf?utm_source=openai))
Ostrava staví na adaptační strategii, kterou město připravilo v letech 2017 a 2018. Její zpracování tehdy stálo 780.000 korun, převážně z prostředků Státního fondu životního prostředí. Město nyní uvádí, že v jednotlivých lokalitách nahrazuje nepropustné povrchy zasakovacími plochami, revitalizuje parky, vysazuje zeleň, buduje vodní prvky a ozeleněné tramvajové tratě. Součástí přístupu je také projekt CLAIRO, který sleduje účinky vhodně zvolené zeleně na kvalitu ovzduší; senzory mají měřit změny v lokalitách před výsadbou, během ní i po ní. ([ostrava.cz](https://www.ostrava.cz/uloziste/zastupitelstvo/materialy_ZM/vo1822/z35verejne/BJ1822_01736_22-ZM1822__35_zP/Pril1_Akcni_plan_fajnOVA_5_verze_2022.pdf?utm_source=openai))
Výdaje na ochlazování měst tak nejsou omezeny na jednorázovou instalaci vodního prvku. Vyžadují přípravu projektů, změny technických sítí, péči o stromy i dlouhodobou správu veřejných prostranství. Zároveň mohou spojit více funkcí v jedné investici: stínit při vedrech, zadržet srážkovou vodu při přívalových deštích a snížit zatížení kanalizace. Informace vycházejí z podkladů Hospodářských novin a z údajů ČHMÚ, hlavního města Prahy, Brna a Ostravy.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.