Evropská debata o zákazu takzvaných věčných chemikálií PFAS se dotýká také technologií, které mají pomoci s odklonem od fosilních paliv. Tyto syntetické látky se používají mimo jiné v bateriích, palivových článcích, zařízeních pro výrobu vodíku, elektronice a některých součástech energetických systémů. Podle německé stanice Deutsche Welle se proto diskutuje, zda by čistá energetika neměla získat výjimku z připravovaných omezení.
PFAS označuje rozsáhlou skupinu per- a polyfluorovaných alkylových látek. Díky pevným vazbám mezi uhlíkem a fluorem odolávají vysokým teplotám, vodě i chemikáliím. Právě tato vlastnost z nich činí užitečný materiál pro průmysl, zároveň však způsobuje, že se v životním prostředí rozkládají jen velmi pomalu. Evropská agentura pro chemické látky ECHA proto upozorňuje na jejich dlouhodobé hromadění v půdě a vodě i na obtížnou možnost jejich odstranění.
Návrh na široké omezení celé skupiny PFAS předložily v roce 2023 Německo, Dánsko, Nizozemsko, Norsko a Švédsko. Jde o postup podle evropského nařízení REACH, které upravuje registraci, posuzování a omezování chemických látek. ECHA návrh posuzuje z hlediska zdravotních a environmentálních rizik i jeho socioekonomických dopadů. Evropská komise následně rozhodne, zda a v jaké podobě omezení přijme.
Energetický sektor žádá, aby pravidla zohlednila rozdíly mezi jednotlivými použitími. Zástupci průmyslu tvrdí, že některé aplikace zatím nemají snadno dostupnou náhradu a že rychlý zákaz by mohl narušit dodavatelské řetězce. Omezení by se podle nich mohlo projevit zejména u výroby baterií, palivových článků pro zelený vodík nebo při výrobě některých elektronických součástek. Odvětví obnovitelných zdrojů proto prosazuje přechodná období, výjimky pro kritické použití a jasná technická pravidla.
Podle Evropské komise se PFAS používají v řadě oblastí spojených s průmyslovou a digitální transformací, například v polovodičích, lithiových bateriích a palivových článcích. Komise zároveň uvádí, že připravované omezení má snížit emise těchto látek a že návrh může obsahovat sektorové přechodné lhůty. Evropské úřady tak řeší dvojí problém: zabránit další kontaminaci prostředí a současně neohrozit rozvoj technologií potřebných k dekarbonizaci.
Alternativy k PFAS se už v některých částech trhu objevují. Evropská komise například uvádí solární panely využívající polypropylen a polyolefiny namísto fluorovaných materiálů. Podle Deutsche Welle však zůstává otevřené, zda budou náhradní materiály dostupné v dostatečném množství, zda si zachovají potřebnou životnost a jak rychle je dokáže průmysl zavést. O podobě evropských pravidel se proto rozhodne až po dokončení odborného posouzení a navazujícím politickém procesu.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.