Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba, která je hlavním nástrojem měnové politiky a ovlivňuje cenu peněz v ekonomice, vzrostla o 0,25 procentního bodu na čtyři procenta. Tak vysoko byla naposledy v listopadu 2024. Rozhodnutí padlo na měnově-politickém zasedání 5. listopadu 2026, podrobnosti má banka zveřejnit na tiskové konferenci guvernéra Aleše Michla.
ČNB sazby zvýšila letos už podruhé. V červnu rada zvedla repo sazbu z 3,50 na 3,75 procenta. Na této úrovni ji v srpnu a září ponechala. Podle údajů ČNB bankovní rada v září uvedla, že červnové zvýšení zatím vedlo k dostatečnému zpřísnění finančních podmínek. Listopadové rozhodnutí tak představuje další krok po několikaměsíční přestávce.
Za zvýšením sazeb stojí podle ekonomů především domácí inflační tlaky. Jádrová inflace, která očišťuje vývoj cen například o kolísavé ceny energií a potravin, v září překročila tři procenta. Ceny služeb rostly tempem výrazně nad čtyřmi procenty a zrychloval také růst cen zboží. Inflace v říjnu podle předběžného odhadu zpomalila ze zářijových 2,5 na 2,4 procenta, její struktura ale podle analytiků zůstává pro centrální banku problematická.
Dalšími riziky jsou růst mezd rychlejší než produktivita práce, zvýšená spotřebitelská poptávka a růst cen energií. Ekonomové upozorňovali také na uvolněnější fiskální politiku, tedy na nastavení příjmů a výdajů veřejných rozpočtů. Podle Hospodářských novin se k domácím tlakům přidalo i zdražení ropy spojené s vývojem kolem Hormuzského průlivu. Centrální banka se snaží vyššími sazbami omezit poptávku a zabránit tomu, aby se růst cen dlouhodobě promítal do očekávání domácností a firem.
Vyšší repo sazba se může postupně promítnout do úroků u části úvěrů, podnikových půjček a hypoték. Komerční banky však při stanovování sazeb zohledňují také cenu peněz na finančních trzích, riziko klienta a délku úvěru. Hypotéky proto na rozhodnutí ČNB nereagují mechanicky ani okamžitě. Banky jejich sazby podle dřívějších vyjádření začaly zvyšovat už před listopadovým jednáním.
Pro střadatele představuje růst sazeb naopak prostředí, ve kterém banky mohou nabízet vyšší úročení vkladů. Skutečný dopad závisí na obchodní politice jednotlivých bank a na tom, jak rychle změnu promítnou do svých produktů. Vyšší úroky zároveň zdražují refinancování, tedy nahrazení končícího úvěru novým, což může zvýšit náklady domácnostem i firmám s úvěry s pohyblivou sazbou nebo s blížícím se koncem fixace.
Finanční trh zvýšení sazeb podle předchozích odhadů analytiků očekával. Pozornost se proto soustředí především na novou makroekonomickou prognózu ČNB a na vyjádření bankovní rady k dalšímu vývoji. Centrální banka bude posuzovat, zda současné nastavení sazeb dostatečně tlumí inflační tlaky, aniž by nepřiměřeně omezovalo úvěrování a domácí poptávku.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.