Dlouhodobé finanční potíže v rané a střední dospělosti souvisejí s horšími výsledky testů paměti a rychlosti zpracování informací ve středním věku a s méně příznivým stavem mozku ve vyšším věku. Ukazuje to výzkum týmu z University College London (UCL), který byl zveřejněn v odborném časopise Innovation in Aging. Autoři pracovali s daty 2759 účastníků britské kohortové studie, jež sleduje osoby narozené v roce 1946 prakticky po celý život.
Výzkumníci sledovali dvě podoby finanční nepřízně. První byl nízký příjem domácnosti, druhou subjektivně vnímané potíže s hospodařením, například problémy s placením účtů nebo vycházením s dostupnými penězi. Za trvale nízkopříjmové označili lidi, kteří se alespoň ve dvou ze tří měření ve věku 26, 43 a 53 let ocitli ve spodní pětině příjmového rozdělení souboru. Takových bylo 16 procent účastníků. Přetrvávající finanční tíseň mezi 36. a 53. rokem věku zaznamenali u 12 procent lidí.
Lidé s opakovanou zkušeností nízkého příjmu nebo finančních potíží dosahovali v 53 letech slabších výsledků v testech verbální paměti a rychlosti zpracování informací. Výsledky přetrvaly i po zohlednění okolností, které mohou zdraví mozku ovlivňovat samostatně: kognitivních schopností v dětství, dosaženého vzdělání, sociálního zázemí v dětství i příznaků úzkosti a deprese v dospívání.
Rozdíly byly patrné i na snímcích mozku
Část souboru podstoupila ve věku 69 až 71 let vyšetření magnetickou rezonancí. U lidí s přetrvávajícím nízkým příjmem výzkumníci zjistili horší ukazatele zdraví mozku, včetně většího úbytku mozkové tkáně a většího objemu mozkových komor. Komory jsou dutiny vyplněné mozkomíšním mokem; jejich zvětšování může doprovázet úbytek mozkové tkáně. Podle autorů byla vazba mezi dlouhodobou finanční nepřízní a horším stavem mozku výraznější u mužů, lidí z méně příznivého rodinného prostředí a nositelů genetické varianty APOE-ε4, která je spojována s vyšším rizikem Alzheimerovy nemoci.
Studie nenaznačuje, že by jediná epizoda horší finanční situace sama o sobě způsobovala poškození mozku. Její hlavní zjištění se týká kumulace potíží v delším období. Jde také o observační výzkum, který popisuje statistickou souvislost, nikoli přímý příčinný účinek. Autoři upozorňují, že dlouhotrvající nejistota může působit prostřednictvím chronického stresu, zánětlivých procesů nebo vysoké mentální zátěže spojené s každodenním řešením výdajů a dluhů.
Výsledky zapadají do dřívějších poznatků o vztahu mezi ekonomickou situací a zdravím v pozdějším věku. Výzkum publikovaný v roce 2019 v American Journal of Epidemiology například analyzoval 6343 Australanů ve třech vlnách mezi lety 2003 a 2015. Horší výsledky testů takzvaných fluidních schopností, tedy schopnosti řešit nové problémy a pracovat s informacemi, se v něm pojily s obdobími, kdy lidé neměli dostatek prostředků ani na základní potřeby, například vytápění nebo jídlo.
Finanční nejistota zůstává problémem i v Česku
Souvislost má ekonomický rozměr také pro Česko. Podle posledních dostupných údajů Eurostatu za rok 2024 nedokázalo 19,2 procenta obyvatel České republiky uhradit z vlastních zdrojů neočekávaný finanční výdaj. Česko v tomto ukazateli patřilo mezi tři země Evropské unie s nejnižším podílem, vedle Nizozemska a Malty. Ukazatel ale zachycuje schopnost domácnosti zvládnout jednorázový výdaj, nikoli dlouhodobou chudobu či opakované problémy s příjmem, které hodnotila britská studie.
Český statistický úřad vymezuje materiální a sociální deprivaci jako situaci, kdy si domácnost z finančních důvodů nemůže dovolit alespoň pět ze 13 sledovaných položek. Nová britská práce rozšiřuje debatu o finanční zranitelnosti o dlouhodobý zdravotní dopad. Naznačuje, že opatření mířící na stabilitu příjmů a omezení chronické finanční nouze v produktivním věku mohou souviset nejen se současnou životní úrovní domácností, ale také s jejich zdravotním stavem v dalších desetiletích.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.