Voliči v Meklenbursku-Předním Pomořansku budou v neděli 20. září vybírat nový zemský sněm. Souboj o první místo se podle předvolebních průzkumů odehrává mezi sociální demokracií (SPD) a pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD). Strana AfD se v posledních měsících dostala do čela některých průzkumů, zatímco SPD dlouholetá premiérka Manuela Schwesigová se snaží přesvědčit voliče, že země potřebuje stabilitu a praktická řešení.
Ekonomika přitom patří k nejdůležitějším tématům kampaně. Meklenbursko-Přední Pomořansko zůstává jednou z méně bohatých německých spolkových zemí, přestože se jeho hospodářství v posledních letech postupně zlepšovalo. Zemská vláda uvádí, že ekonomika od roku 2020 po očištění o inflaci vzrostla o pět procent, tedy o něco rychleji než německé hospodářství jako celek. Podle údajů citovaných německým veřejnoprávním vysílatelem ARD dosáhl hrubý domácí produkt země v roce 2025 přibližně 63,6 miliardy eur.
Obyvatelé ale ekonomický vývoj nevnímají pouze prostřednictvím celkových statistik. V lednu 2026 činila míra nezaměstnanosti v zemi 8,5 procenta. To je výrazně méně než před zhruba dvanácti lety, kdy se pohybovala kolem 13 procent, zároveň však stále více než v mnoha západoněmeckých regionech. Problémem zůstávají nižší mzdy, stárnutí obyvatelstva a odchod části mladých lidí za prací. AfD využívá nespokojenosti s životními náklady a staví ji do souvislosti s migrací a politikou spolkové vlády.
Velkou pozornost vyvolává budoucnost loděnic a dalšího průmyslu. Pobřežní země má dlouhou tradici lodní výroby, která v minulosti procházela krizemi a ztrátou pracovních míst. Nyní se loděnice a přístavy snaží získat nové zakázky, mimo jiné v oblasti obranného průmyslu, technologií pro pobřežní větrné elektrárny a energetiky. Přístavy v Rostocku, Mukranu a Lubminu mají hrát významnější roli při dovozu a přepravě zkapalněného plynu, vodíku a dalších energetických surovin.
Rozvoj obnovitelných zdrojů je však politicky sporný. Na konci roku 2025 stálo v zemi zhruba 1840 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem téměř 3925 megawattů. Zemská vláda v nich vidí příležitost pro investice, levnější energii a nová pracovní místa. Část obyvatel venkovských oblastí ale kritizuje zásahy do krajiny, pomalé povolování staveb i nedostatečný podíl místních komunit na výnosech. Energetická transformace se tak stala nejen hospodářskou, ale i kulturní otázkou.
SPD se snaží zdůraznit investice do vzdělávání, rodinné podpory, infrastruktury a pracovních míst. AfD naopak tvrdí, že hospodářské potíže způsobují především vysoké náklady na energie, regulace a migrace. Podle agentury Reuters bude výsledek důležitý nejen pro zemskou vládu, ale i pro celoněmeckou politiku. Pokud by AfD zvítězila, šlo by o další výrazný úspěch strany ve východním Německu po zemských volbách v Sasku-Anhaltsku 6. září. O tom, zda voliči dají přednost protestnímu hlasu, nebo pokračování dosavadního kurzu, rozhodnou také jejich zkušenosti s místní ekonomikou.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.