Válka na Ukrajině urychlila evropské plány na vývoj a nákup zbraní schopných zasahovat cíle hluboko za frontovou linií. Zatímco Rusko využívá balistické a střely s plochou dráhou letu proti ukrajinské infrastruktuře a vojenským objektům, evropské armády v této oblasti stále do značné míry spoléhají na americké technologie nebo na omezené zásoby starších systémů.
Jedním z hlavních evropských projektů je European Long-Range Strike Approach, známý pod zkratkou ELSA. Na jeho rozvoji se podílejí Francie, Německo, Itálie, Polsko, Švédsko a Velká Británie. Země v červnu oznámily přechod od obecné politické iniciativy k samostatným pracovním skupinám, které mají urychlit vývoj a pořizování zbraní dlouhého dosahu. Součástí spolupráce je letecká střela dlouhého doletu a také pozemní raketový systém označovaný jako Euro Multi Missile Launcher. ([gov.uk](https://www.gov.uk/government/news/uk-recognises-positive-development-through-european-long-range-strike-approach?utm_source=openai))
Německo a Velká Británie vedle toho připravují společný program hlubokého přesného úderu. Německá vláda uvedla, že spolupráce má zahrnovat vývoj střel s dosahem kolem 2000 kilometrů a také hypersonického kluzáku. Hypersonický systém se po vynesení pohybuje vysokou rychlostí v atmosféře a je určen k tomu, aby zkrátil čas potřebný k zásahu a ztížil obranu protivníka. Berlín zároveň modernizuje střely Taurus do varianty Taurus Neo. ([bundesregierung.de](https://www.bundesregierung.de/breg-de/suche/regierungspressekonferenz-vom-11-mai-2026-2429978?utm_source=openai))
Samostatnou cestou je nákup již existujících amerických střel Tomahawk. Německý kancléř Friedrich Merz v červenci oznámil dohodu o jejich pořízení. Tomahawk je střela s plochou dráhou letu, tedy bezpilotní letoun poháněný motorem, který letí nízko nad terénem a může zasahovat cíle hluboko na území protivníka. Dohoda má podle amerických médií posílit evropské schopnosti v době, kdy se státy NATO snaží snížit svou závislost na americké vojenské přítomnosti. ([apnews.com](https://apnews.com/article/36a701c79c5d305d30d279d72e48ec1e?utm_source=openai))
Pro evropské plánování je důležitý rozdíl mezi leteckými a pozemními systémy. Taurus nebo britsko-francouzské střely Storm Shadow a SCALP se odpalují z letadel, která se proto musí přiblížit k prostoru ohroženému protivzdušnou obranou. Pozemní systémy mohou být rozmístěny dále od fronty a jejich použití nevyžaduje nasazení pilotovaného stroje. Zároveň ale potřebují přesné zpravodajské údaje, vhodné nosiče a kapacity pro výrobu dostatečného množství munice.
Význam této schopnosti ukazuje i ruský Votkinský strojírenský závod v Udmurtské republice. Podnik patří k důležitým článkům ruské výroby raket Iskander, střel Kinžal a ponorkových balistických střel Bulava. Spojené státy jej zařadily na sankční seznam jako ruský státní podnik obranného průmyslu. Závod leží více než 1400 kilometrů od Ukrajiny, a představuje tak příklad cíle, k němuž by se útočník musel dostat prostřednictvím zbraní s velmi dlouhým dosahem. ([sanctionssearch.ofac.treas.gov](https://sanctionssearch.ofac.treas.gov/Details.aspx?id=41002&utm_source=openai))
Evropské země současně řeší i obranu proti podobným zbraním. Ukrajina a devět evropských států v červenci oznámily vznik koalice zaměřené na společnou obranu proti balistickým střelám. Ty se pohybují rychleji a obtížněji se zachycují než drony nebo klasické střely s plochou dráhou letu. Vývoj útočných i obranných systémů proto představuje dlouhodobý průmyslový úkol: státy musí sladit technické požadavky, financování, výrobní kapacity i pravidla pro nasazení zbraní. ([apnews.com](https://apnews.com/article/d813eb18fba24a57f7cb2000b302ef4d?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.