Evropské země potřebují rychlejší růst, aby udržely životní úroveň, financovaly sociální systém a posílily svou ekonomickou i bezpečnostní soběstačnost. Jednou z hlavních překážek je slabší produktivita, tedy objem produkce vytvořený na jednotku práce nebo kapitálu. Ekonom Philippe Aghion z Harvardovy univerzity upozorňuje, že problém nelze vyřešit jednoduchým heslem o rušení regulace.
Podle Aghiona Evropa nepotřebuje méně pravidel za každou cenu, ale především pravidla srozumitelná, předvídatelná a jednotně uplatňovaná. Plošné škrty mohou odstranit i normy, které chrání konkurenci, spotřebitele nebo podporují dlouhodobé investice. Smyslem reformy má být podle něj odstranění překážek pro vstup nových firem na trh a jejich růst, nikoli pouze zmenšení počtu stran v právních předpisech.
Rozdrobený trh brzdí růst firem
Evropská unie má rozsáhlý vnitřní trh, podniky ale často narážejí na rozdílná národní pravidla, daňové režimy a správní postupy. Firma, která chce působit ve více zemích, tak musí splňovat řadu různých požadavků. To zvyšuje náklady a ztěžuje rozvoj podniků do měřítka, v němž mohou konkurovat velkým americkým nebo čínským společnostem.
Zaostávání je patrné zejména u technologických firem a takzvaných scale-upů, tedy mladých podniků, které už překonaly počáteční fázi a snaží se rychle růst. Evropská komise uvádí, že v EU působilo v roce 2025 více než 20 tisíc pokročilých digitálních startupů. Jen malá část z nich však dokázala výrazně rozšířit podnikání nebo dosáhnout statusu takzvaného jednorožce, tedy soukromé firmy s hodnotou nejméně jedné miliardy dolarů.
Evropa přitom za Spojenými státy nezaostává ve všech oblastech. Podle aktuální zprávy Evropské komise o vědě, výzkumu a inovacích je EU druhým největším producentem vědeckých výstupů na světě a má silné veřejné výzkumné instituce i průmyslovou základnu. Slabší je ale převod výzkumu do komerčních produktů, rychlý růst firem a získávání soukromého kapitálu pro technologické projekty.
Draghiho doporučení čekají na provedení
Podobnou diagnózu přinesla zpráva bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho o konkurenceschopnosti EU. Dokument vyzval k vyšším investicím do inovací, propojení kapitálových trhů, odstranění bariér na jednotném trhu a jednoduššímu rozhodování. Podle sledování European Policy Innovation Council bylo v červenci 2026 plně provedeno 60 z 383 doporučení, tedy 15,7 procenta. Dalších 98 doporučení bylo splněno částečně.
Úkol pro evropské instituce proto nespočívá jen v přípravě nových strategií. Potřebují také rušit překrývající se požadavky, sjednocovat pravidla mezi státy a zajistit, aby firmy mohly výsledky výzkumu rychleji uvádět na trh. Eurostat uvádí, že průměrné roční tempo růstu HDP EU mezi lety 2006 a 2025 činilo 1,2 procenta. Právě slabší růst produktivity a nedostatek inovací rozhodnou o tom, zda se tento výsledek v dalších letech zlepší.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.