Evropské centrální banky mění způsob, jakým ukládají své zlaté rezervy. Nizozemská centrální banka letos přesunula 86 tun zlata ze Spojených států a Kanady do Londýna. Francie mezitím dokončila přesun zlata, které měla uložené v newyorských trezorech. Obě země své kroky vysvětlují především snahou zvýšit dostupnost rezerv v případě krize, nikoli bezprostředním nedostatkem důvěry v americký finanční systém.
Nizozemská centrální banka uvedla, že přesun souvisí s rostoucím geopolitickým napětím a lepší připraveností na mimořádné situace. Zlato podle ní musí být uloženo tak, aby s ním bylo možné v případě potřeby rychle obchodovat nebo ho využít jako zajištění. Část přesunutých zásob skončila v trezorech nizozemské centrální banky, větší podíl ale zamířil do Londýna, který patří k nejvýznamnějším a nejlikvidnějším centrům obchodu se zlatem.
Podle agentury Associated Press nizozemská centrální banka spravuje celkem 612,4 tuny zlata, jehož hodnota na konci roku 2025 dosahovala zhruba 72,2 miliardy eur. Přesun 86 tun proto představuje významnou, nikoli však většinovou část rezerv. Banka zároveň uvedla, že při operaci kombinovala fyzický převoz s nákupem a prodejem zlata, aby omezila rizika spojená s přepravou velkého množství cenného kovu.
Francie dokončila přesun svých zbývajících zásob zlata z New Yorku v období od poloviny roku 2025 do začátku roku 2026. Podle Deutsche Welle šlo o dlouhodobý proces, jehož cílem bylo nahradit zlato uložené ve Spojených státech kovem nakoupeným na evropském trhu. Francouzská centrální banka krok veřejně nepředstavila jako politické gesto namířené proti Washingtonu. Přesto přichází v době zhoršených transatlantických vztahů a větší nejistoty kolem budoucí podoby spolupráce mezi Evropou a Spojenými státy.
Obavy se netýkají jen fyzické bezpečnosti slitků. Evropské vlády a centrální banky řeší také otázku, zda by v případě vážného politického nebo finančního konfliktu měly k rezervám uloženým mimo vlastní území dostatečně rychlý přístup. Zkušenost s blokací ruských devizových rezerv po invazi na Ukrajinu ukázala, že umístění a právní režim finančních aktiv mohou mít v krizové situaci zásadní význam. U evropských centrálních bank je však případné zabavení zlata považováno za krajně nepravděpodobné.
New York zůstává jedním z hlavních světových úložišť zlata a Spojené státy nadále disponují rozsáhlou sítí zabezpečených trezorů i hlubokým finančním trhem. Přesun nizozemských a francouzských rezerv proto podle analytiků neznamená odklon od dolaru ani okamžitou změnu evropské měnové politiky. Jde spíše o rozložení rizik a snahu mít část strategických aktiv blíže evropským institucím. Pozornost se nyní soustředí zejména na Německo, které stále drží významnou část svých rezerv v New Yorku a o umístění zlata se v zemi vede veřejná debata.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.