Rozdělování části vybraných daní mezi obce a města by se mohlo v příštích letech výrazně změnit. Současný systém rozpočtového určení daní, známý pod zkratkou RUD, podle ekonomů, starostů i některých politiků neodpovídá tomu, jaké služby jednotlivá města skutečně poskytují a jaké náklady nesou. Diskuse se týká zejména zvýhodnění Prahy, Brna, Ostravy a Plzně a také financování obcí, které zřizují základní a mateřské školy.
RUD určuje, jak se mezi stát, kraje a obce rozdělují výnosy ze sdílených daní, především z daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. U jednotlivých obcí se částka odvíjí hlavně od počtu obyvatel, velikosti obce a počtu dětí a žáků ve školách, které obec zřizuje. Významnou roli mají také přepočítací koeficienty. Ty dávají největším městům vyšší příjem na obyvatele než menším obcím.
Právě velká města ale současně zajišťují služby pro lidi, kteří v nich nebydlí. Dojíždějí do nich za prací, školou, zdravotní péčí nebo úřady obyvatelé okolních obcí. Zastánci současného nastavení proto argumentují tím, že Praha a další velká centra financují rozsáhlejší dopravu, infrastrukturu a veřejné služby. Kritici naopak upozorňují, že některá města v systému dlouhodobě získávají výrazně více peněz na obyvatele než srovnatelně velké obce mimo čtveřici největších měst.
Více peněz kvůli školám
Významnou změnu přinesl rok 2026, kdy obce a kraje převzaly odpovědnost za financování nepedagogických pracovníků ve veřejných školách a části dalších provozních výdajů. Do objemu sdílených daní pro obce se kvůli tomu přesunulo 23 miliard korun, uvedlo ministerstvo školství. Podíl obcí na celostátním výnosu sdílených daní se od 1. ledna 2026 zvýšil z 24,16 na 25,93 procenta. Podíl krajů vzrostl z 9,45 na 10,23 procenta.
Nové nastavení má více zohlednit obce, které školy skutečně provozují. Vyšší příjem tak mohou získat města a obce s větším počtem žáků, zatímco samosprávy bez vlastních škol na změně nemusí vydělat stejně. Ministerstvo školství zároveň upozornilo, že přesun peněz neznamená automatické pokrytí všech skutečných nákladů. Obce musí nově financovat například školní administrativu, úklid, kuchyně nebo údržbu budov.
Podle Národní rozpočtové rady současný model zvýhodňuje velká města prostřednictvím koeficientů, zároveň však nezohledňuje všechny rozdíly v nákladech samospráv. Rada upozorňuje také na vysoké zůstatky na účtech obcí a krajů. Na konci roku 2025 vykázaly obce a kraje jako celek přebytek 13,2 miliardy korun, ostatní obce mimo hlavní město a další velká centra ale skončily v souhrnu ve schodku 9,3 miliardy korun.
Konkrétní nový model, který by současné rozdělování stovek miliard korun nahradil, zatím vláda ani obce nepředstavily. Mezi zvažovaná kritéria patří vedle počtu obyvatel a žáků také rozsah dopravní infrastruktury, počet dojíždějících lidí, rozloha území, počet obcí nebo náklady na zdravotní a další veřejné služby. Změna by však znamenala přesun peněz mezi samosprávami a vyžadovala by úpravu zákona o rozpočtovém určení daní.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.