Extrémní počasí komplikuje německým zemědělcům pěstování obilí, kukuřice, ovoce i vinné révy. Vlna veder z konce června 2026 přišla v době, kdy byla ječmen v řadě oblastí připravený ke sklizni, jiné plodiny ale zasáhlo sucho v citlivé fázi vývoje. Podle agentury Deutsche Welle se problémy netýkají jen výnosů, ale také kvality produkce a nákladů na její ochranu.
Nejvíce zasažená byla kukuřice, jejíž kvetení se překrývalo s mimořádnými teplotami. Horst Gömann ze Zemědělské komory spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko uvedl, že některé rostliny nevytvořily klasy, což v takovém případě znamená prakticky úplný výpadek úrody. Teploty během červnové vlny veder přesahovaly 40 stupňů Celsia. Dopady se projevily také u pšenice a ječmene. Ječmen se místy sklízel o několik týdnů dříve než obvykle, letošní sklizeň má být podle Gömannova odhadu mírně podprůměrná a u pšenice očekává ztráty kolem deseti procent.
Vývoj v Německu zapadá do širšího evropského trendu. Sdružení evropských obchodníků s obilím Coceral po červnových vedrech snížilo odhad produkce obilí v Evropské unii a ve Spojeném království téměř o devět milionů tun, tedy asi o tři procenta. Hodnota evropské obilné sklizně se podle jeho analýzy zmenšila o více než dvě miliardy eur. Největší ztráty připadly na Francii a Maďarsko, přičemž kukuřice tvořila zhruba polovinu celkového snížení odhadu.
Rozložení rizika i ochrana sadů
Němečtí farmáři se snaží rozložit riziko tím, že nepěstují jedinou odrůdu ani plodinu. Kombinují odrůdy s různou dobou dozrávání, takže případné sucho nebo horko nezasáhne všechna pole ve stejné fázi. Ječmen má v tomto ohledu výhodu, protože dozrává dříve než pšenice a často dokončí tvorbu zrna ještě před příchodem letního sucha.
Ovocnáře naopak ohrožují pozdní mrazy. Mírnější zimy urychlují rašení a kvetení, jarní mrazivé noci se však mohou objevit i později. K ochraně květů používají pěstitelé protimrazové postřikovače. Voda na květech zmrzne a vytvoří vrstvu ledu, která pomáhá udržet teplotu uvnitř rostlinných pletiv. Systémy lze v létě využít také k zavlažování. Proti úpalu a krupobití slouží sítě, které zároveň poskytují ovoci stín. V některých sadech a vinicích se zkoušejí polopropustné fotovoltaické fólie vyrábějící elektřinu a omezující přímé sluneční záření.
Závlahy ale nejsou ekonomicky vhodné pro všechny plodiny. Vyplatí se především u zeleniny, brambor a ovoce s vyšší tržní hodnotou, zatímco u obilí nebo kukuřice mohou být náklady příliš vysoké. Problémem podle německých odborníků není pouze celkové množství vody, ale také její nerovnoměrné rozložení. V zimě se častěji objevují vydatné srážky, zatímco v létě přibývá delších suchých období.
Výzkumníci proto šlechtí odrůdy lépe snášející horko a nedostatek vláhy. V Severním Porýní-Vestfálsku se pěstují například odrůdy s genetickým původem v teplejších částech Evropy. Kratší stébla obilí lépe odolávají poléhání při silném dešti, krupobití a větru a potřebují méně vody. Julius Kühn-Institut, německé federální výzkumné středisko pro kulturní rostliny, zkoumá také pšenici s hlubšími kořeny, které by při vysychání povrchové vrstvy půdy mohly růst do větší hloubky.
Vedle úprav odrůd se v Německu zkoušejí nové plodiny, například sója nebo proso, zatím však zůstávají okrajovou záležitostí. Na sever se postupně posouvá také pěstování vinné révy. Podle německého Spolkového úřadu pro životní prostředí mají na zemědělství přímý dopad vyšší teploty, sucha, pozdní mrazy, přívalové srážky, kroupy i bouře. Úřad upozorňuje, že změny počasí mohou zvyšovat také tlak škůdců a chorob. Němečtí odborníci zároveň zdůrazňují význam půdy: pokud není zhutněná, kořeny mohou pronikat hlouběji a lépe využívat dostupnou vláhu.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.