Severoněmecký Kiel se snaží přizpůsobit měnícímu se klimatu. Přístavní město na pobřeží Baltského moře řeší rostoucí riziko přívalových dešťů, bouřlivých přílivů, sucha a vyšších teplot. Informovala o tom německá stanice Deutsche Welle, podle níž západní Evropa letos zaznamenala nejteplejší červen a červenec v dosavadních měřeních.
Bezprostřední zkušeností pro Kiel byla ničivá přílivová vlna z října 2023, která zasáhla pobřeží spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko i části jižního Dánska. Poškodila hráze, pobřežní útesy a přístavy. V Kielu odnesla voda 2,68 metru pobřežního útesu, což bylo více než čtyřnásobek průměrné roční ztráty zaznamenané v předchozích dvou desetiletích.
„Dopady klimatické změny nejsou v Kielu abstraktní,“ uvedla podle Deutsche Welle Martina Baumová, která vede městské oddělení pro adaptaci na změnu klimatu. Úřad vznikl v roce 2025. V únoru 2026 město přijalo adaptační plán, jehož cílem je zvýšit odolnost městské infrastruktury a veřejných prostor vůči stále výraznějším výkyvům počasí.
Stromy, které vydrží teplo i slaný vzduch
Kiel už zhruba před deseti lety začal testovat, které druhy stromů se dokážou vyrovnat s vyššími teplotami, suchem a slaným vzduchem od Baltského moře. Výsadba zahrnovala pět exemplářů od každého z 20 různých druhů. Výsledky ale město nebude mít rychle. Podle pracovnic městského odboru zeleně může trvat 20 až 30 let, než bude možné odolnost jednotlivých druhů spolehlivě vyhodnotit.
Stromy mohou podle města poskytovat stín, ochlazovat ulice přibližně o 1,5 stupně Celsia a zlepšovat kvalitu ovzduší. Kielští odborníci zároveň upozorňují, že neexistuje jediný druh vhodný pro všechna stanoviště. Výběr musí zohlednit konkrétní podmínky, například míru zastínění, půdu nebo vystavení větru a soli.
Prostor pro vodu i změny každodenního života
Město hledá také způsoby, jak při silných deštích zadržet vodu. V jednom z parků nechává odtěžit sediment z rybníka, aby do něj bylo možné při přívalových srážkách pojmout více vody. Zvažuje rovněž takzvané víceúčelové plochy. Fotbalové hřiště by například mohlo být vybudováno o něco níže než okolní terén. Při prudkém dešti by se na něj svedla voda, která by pak postupně vsakovala do země nebo se odpařovala.
Takové řešení by ale znamenalo omezení běžného využití hřiště. Podle Baumové by mohlo být až 60 dní v roce nepoužitelné pro sport. Adaptace tak podle města nebude jen otázkou staveb a zeleně, ale také veřejné debaty o tom, jaké změny jsou obyvatelé ochotni přijmout. V horkých dnech se mohou měnit například časy sportovních turnajů, protože odpolední teploty už nemusí být pro děti bezpečné.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.