V Sýrii se šíří fáma o takzvaném „domě sester“, kde mají být drženy ženy unesené z náboženských menšin a nucené ke konverzi k islámu. O tom, že by takové zařízení skutečně existovalo, nejsou k dispozici ověřené důkazy. Příběh přesto začal výrazně ovlivňovat vztahy mezi syrskými komunitami a posiluje strach z únosů a násilné islamizace.
O údajném místě se začalo více mluvit v květnu poté, co rodina oznámila zmizení jednadvacetileté alávitské studentky Batoul Alloush. Žena se později objevila v náboženském oděvu a podle dostupných informací uvedla, že rodinu opustila a přijala islám. Případ vyvolal dohady, zda jednala dobrovolně, nebo byla k odchodu donucena. Veřejně dostupné informace však nepotvrzují, že by souvisel s existencí jakéhokoli organizovaného zařízení.
Napětí se dotýká především alávitské komunity, k níž patřil také svržený prezident Bašár Asad. Alávité byli za jeho vlády vnímáni jako skupina spojená s režimem, a po jeho pádu proto čelí nedůvěře i obavám z odvetného násilí. Část jejich příslušníků zároveň odmítá, že by podporovala Asadovu politiku, a upozorňuje na vlastní zkušenosti s represemi a ztrátami během občanské války.
Podle Deutsche Welle se v komunitě objevují i svědectví o případech únosů žen, jejich rozsah a okolnosti ale nejsou jasné. Psycholožka Reham Suleimanová, která pracuje pro OSN a s alávitskou komunitou, uvedla, že má přímé informace o několika takových případech. To samo o sobě nepotvrzuje tvrzení o „domě sester“, ukazuje to však, proč se podobné příběhy v prostředí nejistoty a nedostatku důvěry rychle šíří.
Fáma zapadá do širšího obrazu poválečné syrské společnosti, v níž vedle sebe žijí sunnitští muslimové, alávité, křesťané, drúzové a další skupiny. Po pádu Asadova režimu v prosinci 2024 sice část obyvatel doufala v nový začátek, násilí, obavy z beztrestnosti a slabé státní instituce ale nadále prohlubují pocit ohrožení. Neověřené zprávy se v takovém prostředí mohou stát nástrojem mobilizace i zastrašování.
Odborníci a představitelé komunit proto varují před šířením tvrzení, která nejsou podložena důkazy. Příběh o „domě sester“ se podle Deutsche Welle používá k vytváření obrazu kolektivní hrozby a k posilování nedůvěry mezi náboženskými skupinami. Zda v Sýrii skutečně existuje místo tohoto typu, zůstává nejasné; jeho dopad na veřejnou debatu a mezikomunitní vztahy je ale patrný.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.