Expozice nízké dávce glyphosátu snížila u včel medonosných četnost návštěv zdroje potravy. Ukázal to pokus vědců z Virginia Tech a dalších pracovišť, zveřejněný v časopise Journal of Experimental Biology. Autoři sledovali také látky v mozku včel, které se podílejí na řízení chování. Jejich výsledky nepředstavují důkaz, že by glyphosát přímo ohrožoval celé včelstvo v běžném prostředí, ukazují ale měřitelný účinek na jednotlivé sběračky za experimentálních podmínek.
Glyphosát je široce používaný herbicid, tedy přípravek určený k hubení plevelů. V rostlinách blokuje enzym v takzvané šikimátové dráze, soustavě biochemických reakcí nezbytných pro tvorbu některých látek. Včely tento enzym samy nevytvářejí, a glyphosát proto býval považován za látku s nízkou přímou toxicitou pro tento hmyz. To ovšem nevylučuje takzvané subletální účinky: změny chování či fyziologie, které včelu bezprostředně neusmrtí.
Výzkumníci vycvičili včely ze stejných úlů k návštěvám dvou umělých krmítek. Jedno obsahovalo roztok sacharózy, druhé stejný roztok s glyphosátem v koncentraci 5 miligramů kyselinového ekvivalentu na litr. Do hlavního porovnání zařadili 86 včel, které po celou dobu navštěvovaly pouze jedno z krmítek: 40 v kontrolní skupině a 46 ve skupině vystavené glyphosátu. Během tříhodinové fáze pokusu zaznamenávali identitu včel a čas každé návštěvy.
Včely z exponované skupiny vykonaly v průměru o 13,34 procenta méně návštěv krmítka než srovnávací skupina. Modelový odhad činil přibližně 27,5 návštěvy za tři hodiny u skupiny s glyphosátem a 31,8 návštěvy u kontrolních včel. Zkoumaná dávka nebyla pro včely smrtelná. Autoři v dalších dvou dnech ověřovali, zda se včely vracejí k dříve odměňovanému, ale už prázdnému krmítku, a kontrolovali jejich přežívání.
Studie nezjistila rozdíl v několika dalších sledovaných projevech. Glyphosát v tomto pokusu nezměnil ochotu včel provádět takzvaný včelí tanec ani počet opakování jeho pohybové části. Včelí tanec slouží k předávání informace o poloze a kvalitě potravního zdroje ostatním dělnicím. Mezi skupinami se nelišila ani vytrvalost návratů k prázdnému krmítku. Data o tanci byla však dostupná jen z jednoho ze tří pokusných úlů, protože záznamy z dalších úlů neumožňovaly spolehlivě rozeznat označení jednotlivých včel.
Přibližně 72 hodin po skončení expozice vědci odebrali mozky části včel a měřili v nich obsah tyrosinu, tyraminu, oktopaminu a dopaminu. Tyramin, oktopamin a dopamin patří mezi biogenní aminy, látky, které v nervové soustavě přenášejí nebo ovlivňují signály mezi buňkami. Celkové množství tyrosinu, oktopaminu ani dopaminu se mezi skupinami statisticky nelišilo. U tyraminu se ale projevil vztah mezi expozicí a počtem návštěv krmítka: u včel, které navštívily krmítko s glyphosátem častěji, byl jeho obsah vyšší. Jen u exponovaných včel se navíc obsah oktopaminu pojil s obsahem tyraminu a tyrosinu.
Autoři upozorňují, že tento nález sám o sobě neobjasňuje mechanismus účinku. Jednou z hypotéz je nepřímé působení přes střevní mikrobiom, tedy společenstvo mikroorganismů ve střevě včely. Některé střevní bakterie šikimátovou dráhu mají a glyphosát by je proto mohl ovlivnit. Jde však o možné vysvětlení, které tato studie přímo netestovala. Omezením práce je také to, že chování bylo měřeno v den expozice, zatímco neurochemické ukazatele až třetí den; nelze tedy určit, jak se obě změny vyvíjely v čase ani jak dlouho přetrvávají. Výsledky proto nelze bez dalšího přepočítat na produkci medu, opylování nebo přežití celého úlu. K tomu by byly zapotřebí rozsáhlejší terénní pokusy na úrovni včelstev.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.