Hlídací teta pro postižené děti. V homesharingu věnují energii i oddech rodičům

Hlídací teta pro postižené děti. V homesharingu věnují energii i oddech rodičům

31. srpna 2024 – Deniska má ráda Krtečka, ráda se houpe na houpačce a chodí na procházky. Tyto obyčejné radosti jí pomáhá prožívat dobrovolnice Jarka Tkadlecová, která už přes rok funguje jako její „teta“ v rámci programu homesharingu. Denisce je 16 let, ale její mentální schopnosti odpovídají ročnímu dítěti. Je neslyšící, trpí epilepsií, těžkou mentální retardací a autismem.

Homesharing je stále více populární formou podpory rodin, které pečují o děti s postižením. Principem je, že dobrovolníci, tzv. „hostitelské rodiny“ nebo „tety a strejdové“, pravidelně tráví čas s dětmi s postižením a poskytují tak jejich rodičům tolik potřebný oddech. Tito dobrovolníci umožňují rodičům načerpat novou energii, věnovat se jiným povinnostem nebo si jen odpočinout od neustálé péče, která je často fyzicky i psychicky náročná.

„Deniska je úžasná holčička, která má své vlastní tempo a svět. Trávit s ní čas je pro mě radost,“ říká Jarka Tkadlecová. „Je to náročné, ale vidím, jak je šťastná, když se jí věnuji, a to mi dává sílu pokračovat.“

Rodiče Denisky tuto pomoc velmi oceňují. „Jarka nám dává možnost si na chvíli vydechnout, což je nesmírně důležité. Péče o Denisku je náročná, ale díky homesharingu máme čas na načerpání nových sil a Deniska si mezitím užívá jiné podněty,“ říká Denisky matka.

Program homesharingu, který se v Česku postupně rozvíjí, má za cíl nejen podpořit rodiny s dětmi s postižením, ale také rozšířit povědomí o tom, jak důležitá je komunitní pomoc. Dobrovolníci jako Jarka Tkadlecová často uvádějí, že jejich práce je sice náročná, ale zároveň naplňující. „Je to o vzájemné důvěře a lásce. A i když je to někdy těžké, vidím, jakou radost to Denisce přináší, a to je pro mě ta největší odměna,“ dodává.

Homesharing přináší nejen úlevu pro rodiče, ale i nový pohled na svět pro děti s postižením. Tyto děti často tráví většinu času s rodinou nebo ve specializovaných zařízeních. Dobrovolníci jim však nabízejí nové zážitky a zkušenosti, které by jinak možná neměly.

„Je důležité, aby děti s postižením měly možnost poznat i jiné lidi a prostředí. Pomáhá jim to v rozvoji a dává jim to pocit, že jsou součástí širší komunity,“ vysvětluje psycholožka, která s programem spolupracuje.

Homesharing je skvělým příkladem toho, jak může komunita pomáhat rodinám v náročných situacích a jak se lidé mohou spojit, aby vytvořili podpůrné prostředí pro ty, kteří to nejvíce potřebují.

Sdílejte článek