Spojené státy se ocitly uprostřed bouřlivé debaty o základních principech právního státu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa, prostřednictvím svého zástupce šéfa štábu Stephena Millera, oznámila, že zvažuje pozastavení ústavního práva habeas corpus pro migranty zadržované v rámci imigračních opatření. Tento krok by znamenal, že zadržení jednotlivci by neměli možnost napadnout zákonnost svého zadržení před soudem, což je právo, které je považováno za jeden z pilířů americké demokracie.
Historický kontext a právní rámec
Habeas corpus, latinsky doslovně „máš tělo“, je právní nástroj, který umožňuje jednotlivcům napadnout své zadržení a požadovat, aby soud přezkoumal jeho zákonnost. Toto právo je zakotveno v článku I americké ústavy a může být pozastaveno pouze v případech „povstání nebo invaze“, kdy to vyžaduje veřejná bezpečnost. V historii Spojených států bylo toto právo pozastaveno pouze čtyřikrát: během občanské války, při potlačování Ku Klux Klanu v 19. století, v roce 1905 na Filipínách a po útoku na Pearl Harbor v roce 1941.
Stephen Miller argumentuje, že současná situace na jižní hranici, kterou označuje za „invazi“, ospravedlňuje pozastavení habeas corpus. Tento výklad však čelí ostré kritice právních expertů. Profesor práva na Georgetown University Steve Vladeck upozorňuje, že ústava umožňuje pozastavení tohoto práva pouze v případě skutečné vojenské invaze nebo povstání, nikoli v reakci na migraci. Navíc zdůrazňuje, že pravomoc k takovému kroku náleží Kongresu, nikoli prezidentovi.
Případy, které vyvolaly pozornost
Administrativa již dříve čelila soudním sporům týkajícím se deportací. Například případ turecké studentky Rümeysy Öztürk, která byla zadržena po napsání článku kritického vůči Izraeli, skončil jejím propuštěním na základě rozhodnutí federálního soudce. Podobně palestinský student Mohsen Mahdawi byl zadržen při pokusu o získání občanství a po dvou týdnech propuštěn soudem, který konstatoval, že jeho zadržení bylo neopodstatněné. Tyto případy ukazují, jak důležité je právo habeas corpus pro ochranu jednotlivců před svévolným zadržením.
Reakce soudů a veřejnosti
Federální soudy opakovaně odmítly argumentaci administrativy, že migrační situace představuje „invazi“. Například soudkyně Karen Henderson, jmenovaná prezidenty Reaganem a Bushem, uvedla, že termín „invaze“ se vztahuje na vojenské akce, nikoli na migraci. Soudkyně Stephanie Gallagher, jmenovaná prezidentem Trumpem, rovněž odmítla tvrzení, že nezletilí migranti představují hrozbu pro veřejnou bezpečnost.
Veřejnost a právní odborníci vyjadřují obavy z možného porušení ústavních práv. Marc Elias, právník Demokratické strany, upozorňuje, že pouze Kongres má pravomoc pozastavit habeas corpus. Navíc kritici tvrdí, že administrativa se snaží obejít soudní dohled nad deportacemi, což by mohlo vést k porušování práv jednotlivců.
Politické a společenské důsledky
Zvažované pozastavení habeas corpus by mělo dalekosáhlé důsledky pro americkou společnost. Mohlo by to znamenat oslabení soudní kontroly nad výkonnou mocí a vytvoření precedentu pro budoucí omezení občanských práv. Navíc by to mohlo vést k mezinárodní kritice a poškození pověsti Spojených států jako země, která ctí právní stát a lidská práva.