Napětí mezi Indií a Pákistánem dosáhlo nového bodu varu. Po atentátu z 22. dubna v indickém Kašmíru, který si vyžádal desítky obětí a který Dillí připisuje militantním skupinám se zázemím v Pákistánu, následovala dlouho očekávaná odveta. V časných ranních hodinách 7. května zaútočila Indie na devět míst uvnitř pákistánského území. Podle oficiálního vyjádření indické vlády šlo o přesné zásahy na výcvikové tábory teroristů. Realita je však krutější: nejméně 26 civilistů zemřelo a desítky dalších byly zraněny. Mezi oběťmi byly i malé děti a podle svědků byl zasažen i muslimský svatostánek v Baháwalpuru. Pákistánská armáda reagovala dělostřeleckou palbou a tvrdí, že sestřelila pět indických letounů. Mluvčí armády generálmajor Ahmed Chaudhry oznámil, že indické údery poškodily také přehradní a energetické zařízení Neelum Jhelum – krok, který Pákistán označil za válečný zločin.
Pákistánská odpověď a narůstající obavy z eskalace
Premiér Pákistánu Shehbaz Sharif útoky označil za „zbabělý akt agrese vůči civilistům“ a svolal krizové zasedání Národního bezpečnostního výboru. Ve svém ostrém prohlášení slíbil „rozhodnou a silnou odpověď“. V Pákistánu byl vyhlášen pohotovostní stav a stovky letů byly odkloněny nebo zrušeny. Podle pákistánských ozbrojených sil bylo zasaženo šest různých lokalit a útoky si vyžádaly i smrt dvou tříletých dívek, které se nacházely ve zbořené mešitě. Kromě leteckých útoků docházelo během noci k opakovaným střetům podél linie kontroly v Kašmíru. Na indické straně tři civilisté zemřeli v důsledku dělostřelecké palby. To vše posouvá konflikt k nebezpečné hranici, kdy diplomacie ustupuje emocím a historickým křivdám.
Mezinárodní reakce: varování, výzvy k uklidnění a Trumpův rozporuplný komentář
Zatímco svět se s obavami dívá na další vývoj, diplomacie volá po zdrženlivosti. Generální tajemník OSN António Guterres označil situaci za „extrémně znepokojivou“ a vyzval obě jaderné mocnosti k okamžitému zastavení nepřátelských akcí. Spojené státy reagovaly s výzvou ke klidu a diplomatickému řešení. Americký prezident Donald Trump, oslovený novináři při příchodu do Oválné pracovny, označil indický útok za „hanebný“ a dodal: „Je to ostuda. Dlouhá historie, plná krve a bolesti. Vždycky jsem říkal, že Indie a Pákistán jsou jako dva bratři, co se nikdy nedokážou smířit. Ale když začnou útočit na civilisty, svět musí zasáhnout.“
Trump také přiznal, že o útoku se dozvěděl „doslova při vstupu do pracovny“. Uvedl, že se spojil se svým ministrem zahraničí Marco Rubiem a dal pokyn k okamžitém kontaktu s Dillí i Islámábádem. „Musíme udělat vše pro to, aby tento konflikt nepřerostl ve válku, která by otřásla celým kontinentem. Mluvím s oběma stranami. USA budou připraveny zprostředkovat, pokud o to budou stát,“ řekl americký prezident, který zároveň upozornil, že vojenský konflikt mezi dvěma jadernými státy je „scénář, kterému se musí zabránit za každou cenu“.
Letecký prostor uzavřen, civilní doprava ochromena
V důsledku útoků došlo k rozsáhlému narušení leteckého provozu v regionu. Air India zrušila veškeré lety do Kašmíru a některé spoje byly přesměrovány na Dillí. Celkem bylo zrušeno nebo změněno více než 50 letů, včetně těch mezinárodních. Letecké společnosti jako Qatar Airways a Korean Air přesměrovaly své trasy mimo pákistánský vzdušný prostor. Tato situace způsobila chaos na letištích a paniku mezi cestujícími. Řada komerčních leteckých společností zvažuje úplné přerušení spojení s Pákistánem, pokud se situace neuklidní. Letiště v Amritsaru, Lahauru, Islámábádu i Sialkotu byla dočasně uzavřena pro civilní provoz.
Křehké naděje na deeskalaci: prostor pro diplomacii?
Zatímco se mezinárodní komunita snaží přesvědčit Dillí a Islámábád k usednutí za jednací stůl, Írán nabídnul svou roli zprostředkovatele. Jeho ministr zahraničí Abbas Araghchi je po návštěvě Islámábádu očekáván i v Dillí. Bude to první diplomat vyšší úrovně, který navštíví oba státy od atentátu v Kašmíru. Otázkou však zůstává, zda budou obě strany ochotny přistoupit na dialog. V minulosti podobné situace často končily jen přechodným klidem následovaným novým násilím. Krize z 7. května 2025 se tak může stát buď začátkem nové éry rozhovorů, nebo eskalací, která svět posune blíže k válce mezi dvěma jadernými mocnostmi.
V každém případě je jisté jedno: každý další den bez smíření přináší nové oběti a dál prohlubuje nedůvěru mezi dvěma historicky rozdělenými národy. Zatímco svět čeká na bílý dým v Římě, z jižní Asie se valí kouř z explozí a děla znovu mluví místo lidí.