Růst spotřebitelských cen v Česku v posledních měsících zrychluje. Meziroční inflace v srpnu dosáhla 1,9 procenta, zatímco v červenci činila 1,7 procenta a v červnu 1,5 procenta. Cenový růst tak zůstal pod dvouprocentním cílem České národní banky, rozdíl se však dále zmenšil. Údaje vycházejí z podkladů Českého statistického úřadu a komentářů ČNB.
Za nízkou celkovou inflací v první polovině roku stály především kolísavé položky, zejména potraviny a pohonné hmoty. ČNB upozornila, že ceny potravin v červnu meziročně klesaly o 3,4 procenta, což byl nejhlubší pokles za poslední dva roky. Vývoj pohonných hmot se naopak v dalších měsících obrátil. V červenci byly jejich ceny meziročně vyšší téměř o 17 procent, mimo jiné kvůli růstu cen ropy a návratu spotřební daně z nafty na původní úroveň.
Celkový index spotřebitelských cen přitom neukazuje celý rozsah domácích inflačních tlaků. Jádrová inflace, která z celkového údaje očišťuje nejvíce kolísavé ceny energií, potravin a dalších položek, v červenci vzrostla na 3,0 procenta. ČNB uvedla, že se v předchozích měsících držela v pásmu 2,8 až 2,9 procenta. Vyšší jádrová inflace bývá pro centrální banku důležitá, protože může signalizovat trvalejší zdražování služeb, bydlení a dalších částí domácí poptávky.
ČNB na vývoj reagovala už v červnu. Bankovní rada 18. června zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 procenta. Repo sazba je hlavní úroková sazba centrální banky a ovlivňuje cenu peněz na finančním trhu, úročení úvěrů i výnosy vkladů. Diskontní sazba vzrostla na 2,75 procenta a lombardní sazba na 4,75 procenta. Nové sazby platí od 19. června.
Další okamžité zvýšení sazeb však centrální banka v srpnu neprovedla. Bankovní rada ponechala nastavení měnové politiky beze změny a její letní prognóza počítá s přibližnou stabilitou krátkodobých tržních úroků. ČNB zároveň předpokládá, že inflace v roce 2026 dosáhne v průměru 2,0 procenta. Na začátku příštího roku by podle jejího výhledu mohla dočasně vzrůst ke třem procentům, poté se má vrátit poblíž cíle.
Pro domácnosti a firmy to znamená, že úvěry zůstanou citlivé na rozhodování centrální banky. Průměrná sazba z nových úvěrů na bydlení v červnu podle ČNB vzrostla na 4,02 procenta, sazba ze zůstatků hypotečních úvěrů na 3,90 procenta. Vývoj sazeb se promítá také do refinancování, tedy nahrazování starších úvěrů novými za aktuálních podmínek. Současná data proto ukazují spíše na opatrný postup ČNB než na jistotu prudkého růstu sazeb. Další rozhodnutí bude záviset hlavně na vývoji jádrové inflace, mezd, služeb a cen energií.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.