Vnitřní spor o další postup ve válce a o případné jednání se Spojenými státy se v Íránu stále více propojuje s hospodářskou situací země. Ultrakonzervativní proud kolem hnutí Paydari odmítá politické ústupky Washingtonu a prosazuje pokračování tlaku. Prezident Masúd Pezeškján a předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf naopak považují vojenský tlak také za nástroj, jak dosáhnout dohody. Jejich tábor upozorňuje na rostoucí náklady konfliktu, sankcí a narušení obchodu. Uvedla to agentura AP ve své analýze situace v íránském vedení. ([apnews.com](https://apnews.com/article/2c06501211d937c417c5f627a9ede1af))
Ekonomické argumenty pragmatického křídla jsou podpořeny vývojem základních ukazatelů. Mezinárodní měnový fond v červencové aktualizaci výhledu pro rok 2026 předpokládá propad reálného hrubého domácího produktu Íránu o 5,4 procenta. Průměrnou spotřebitelskou inflaci letos odhaduje na 68,9 procenta. Inflace vyjadřuje, o kolik v průměru rostou ceny pro domácnosti; její vysoká úroveň snižuje reálnou kupní sílu mezd a úspor. ([imf.org](https://www.imf.org/en/countries/irn))
Světová banka odhaduje, že íránská ekonomika v íránském finančním roce 2025/2026, který skončil 20. března 2026, klesla o 2,7 procenta. Spotřebitelské ceny v tomto období podle jejích dat vzrostly o 49,1 procenta. Banka současně uvádí, že hrubá tvorba fixního kapitálu, tedy investice do strojů, budov a dalšího dlouhodobého majetku, se snížila o 11,9 procenta. Dovoz zboží a služeb klesl o 14,8 procenta, vývoz o 5,3 procenta. ([thedocs.worldbank.org](https://thedocs.worldbank.org/en/doc/65cf93926fdb3ea23b72f277fc249a72-0500042021/related/mpo-irn.pdf))
Sankce, obchodní trasy a zmrazená aktiva
Pro zastánce vyjednávání je hlavním přínosem možné zmírnění finančních sankcí, obnovení obchodních vazeb a uvolnění íránských aktiv zadržovaných v zahraničí. Předchozí dubnovou dohodu o příměří se Spojenými státy podle AP podpořilo 12 ze 13 členů Nejvyšší rady národní bezpečnosti, včetně představitelů revolučních gard a armády. Dohoda se však rozpadla po obnovení vzájemných útoků. Írán zároveň nedostal očekávané finanční výhody, mezi nimi uvolnění miliard dolarů zmrazených aktiv, a americká blokáda byla obnovena. ([apnews.com](https://apnews.com/article/2c06501211d937c417c5f627a9ede1af))
Významnou hospodářskou otázkou zůstává provoz v Hormuzském průlivu. Před válkou jím procházela zhruba pětina světově obchodované ropy a zemního plynu. Omezení plavby a nejistota kolem námořní dopravy dopadají na íránský ropný sektor, ale také na dovoz spotřebního zboží, surovin a průmyslových vstupů. Světová banka upozornila, že pokračující problémy v průlivu, náklady na dopravu a pojištění i finanční sankce nadále omezují zahraniční obchod. Výpadky dodávek nezbytného zboží podle ní vytvářejí další inflační tlaky a zvyšují riziko nedostatku potravin. ([apnews.com](https://apnews.com/article/2c06501211d937c417c5f627a9ede1af))
Rozdílné postoje nejsou pouze otázkou zahraniční politiky. Ultrakonzervativci využívají demonstrace i vliv na státní televizi IRIB k odporu proti rozhovorům s Washingtonem. Televize podle AP v červnu přerušila vysílání rozhovoru s Ghálíbáfem, když hovořil o vyjednávání, a počátkem srpna omezila i přenos projevu prezidenta Pezeškjána k podnikatelům. Prezidentův tábor to označil za krok prohlubující rozdělení v zemi v době války. ([apnews.com](https://apnews.com/article/2c06501211d937c417c5f627a9ede1af))
Světová banka hodnotí výhled íránské ekonomiky jako mimořádně nejistý. Vedle konfliktu a sankcí zmiňuje poškozenou infrastrukturu, nedostatek vody a energie, slabší investiční náladu a riziko omezení ropného vývozu. Klesající reálné příjmy podle instituce tlumí domácí poptávku. Trvalejší omezení obchodních vztahů s tradičními partnery, například se Spojenými arabskými emiráty a Ománem, by mohlo dále zhoršit zásobování domácností i průmyslu. ([worldbank.org](https://www.worldbank.org/ext/en/country/iran))
Postoj Islámských revolučních gard bude pro další vývoj zásadní. AP uvádí, že jejich vrcholní představitelé podpořili dubnovou dohodu o příměří, zatímco část jejich vazeb směřuje i k ultrakonzervativnímu proudu. Nejasné zůstává stanovisko nejvyššího vůdce Mojtaby Chameneího, který se od útoku z 28. února, při němž zahynul jeho otec Alí Chameneí, neobjevuje na veřejnosti. Spor o jednání tak zároveň rozhoduje o tom, kdo bude mít po válce větší vliv na hospodářskou a zahraniční politiku země. ([apnews.com](https://apnews.com/article/2c06501211d937c417c5f627a9ede1af))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.