Izraelci v úterý 27. října hlasují v parlamentních volbách, které jsou prvními celostátními volbami od útoku palestinského hnutí Hamás ze 7. října 2023. Hlasování se koná po téměř třech letech války v Pásmu Gazy a dalších ozbrojených střetů na Blízkém východě. Hlavním tématem kampaně je budoucnost premiéra Benjamina Netanjahua, jehož vláda čelí kritice za bezpečnostní selhání před útokem i za průběh následných vojenských operací.
Podle průzkumů zveřejněných před volebním dnem není jasné, která strana získá nejvíce mandátů. Netanjahuův pravicový Likud soupeří o první místo s centristickou stranou Yashar vedenou bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Eisenkotem. Ani jeden z hlavních politických táborů však podle dostupných odhadů nemá dostatečnou podporu k samostatnému sestavení vlády.
V izraelském parlamentním systému se rozděluje 120 křesel v Knesetu poměrným způsobem. Vládu proto obvykle tvoří koalice několika stran, které musí získat podporu nejméně 61 poslanců. Průzkumy citované agenturou AP naznačují, že jak blok podporující Netanjahua, tak skupiny usilující o jeho odchod mohou po volbách zůstat pod touto hranicí.
Netanjahu vede kampaň jako zkušený představitel, který podle svých spojenců dokáže zajistit bezpečnost země v době regionálního napětí. Jeho odpůrci mu naopak připisují politickou odpovědnost za nedostatečnou připravenost státu na útok ze 7. října a požadují vyšetření rozhodnutí, která mu předcházela. Otázka odpovědnosti za selhání bezpečnostních složek patří k nejcitlivějším tématům voleb.
Opoziční strany se spojily především v požadavku na změnu vlády, jejich postoje k válce v Gaze, palestinským územím a bezpečnostní politice se však v řadě bodů liší. Vedle Yashar se o podporu voličů ucházejí také další centristické, pravicové, levicové a arabské strany. Právě jejich případné povolební dohody mohou rozhodnout o tom, zda vznikne vláda vedená Eisenkotem, pokračování dosavadní koalice, nebo širší kompromisní uskupení.
Volební místnosti se uzavřou ve 22:00 místního času. Krátce poté mají izraelské televizní stanice zveřejnit odhady výsledků, konečné rozdělení mandátů ale může být známé až po sečtení všech hlasů. Prezident Isaac Herzog následně pověří sestavením vlády politika, který bude mít největší šanci získat podporu parlamentní většiny. Ten bude mít na vytvoření koalice 28 dní, s možností prodloužení o dalších 14 dní. Pokud jednání selžou, může země čelit další politické krizi a novým volbám.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.