Propagandu používají politici, státní instituce i další organizace v demokratických zemích i autoritářských režimech. Jejím cílem je ovlivnit názory nebo chování lidí, často prostřednictvím jednostranného výběru informací. Upozorňuje na to německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle, která připomíná, že propaganda nemusí obsahovat pouze lži. Účinná může být i tehdy, když vychází ze skutečné události, ale zamlčí důležité souvislosti nebo ji podá způsobem výhodným pro konkrétního aktéra.
Prvním varovným signálem bývá silně emotivní jazyk. Texty nebo videa, která mají vyvolat okamžitý strach, vztek či pocit ohrožení, mohou člověka přimět ke sdílení dříve, než si ověří jejich obsah. Evropská služba pro vnější činnost doporučuje v takové situaci nejprve „zkontrolovat teplotu“ sdělení: čím silnější emoce vyvolává, tím důležitější je zpomalit a ověřit základní tvrzení.
Čtenář by měl zkoumat, kdo informaci zveřejnil, kdy vznikla a odkud pocházejí její údaje. Už samotný titulek není důkazem, že je zpráva pravdivá. Je třeba otevřít celý text, hledat autora, odkazy na původní dokumenty nebo vyjádření dotčených institucí a zjistit, zda o události informují i další důvěryhodná média. UNESCO mezi základní kroky řadí kontrolu domény, data zveřejnění, autora, popisu redakce i celkového stylu webu. Podezřelé mohou být křiklavé titulky a kategorická tvrzení bez ověřitelných zdrojů.
Důležitý je také rozdíl mezi názorem a ověřitelným tvrzením. Hodnocení, předpověď nebo politický slogan nelze ověřit stejným způsobem jako údaj o počtu obětí, výsledku voleb nebo rozhodnutí úřadu. UNESCO doporučuje rozdělit sdělení na jednotlivá tvrzení a u každého se ptát, zda je možné je doložit. Poté je vhodné vyhledat původní statistiku, právní dokument, záznam projevu nebo jiné primární podklady, nikoli pouze další články, které tvrzení opakují.
Propaganda často využívá i vytržení výroku z kontextu, záměnu příčiny a následku, falešné dilema nebo dojem, že určitý názor sdílí všichni. Evropská služba pro vnější činnost mezi současné taktiky řadí také koordinované šíření obsahu napříč platformami, vytváření zdánlivého konsenzu a využívání krizí či voleb. Nově se k tomu přidává masová výroba materiálů pomocí nástrojů umělé inteligence a podvržené audio či videozáznamy.
Ověřování ale neznamená automaticky věřit opačnému tvrzení. Americká psychologická asociace upozorňuje, že úsudek ovlivňují mimo jiné potvrzovací zkreslení a emoční reakce. Užitečné proto je porovnat několik nezávislých zdrojů, hledat informace, které mohou vlastní názor vyvracet, a před sdílením se zastavit. Mediální gramotnost podle UNESCO zahrnuje schopnost informace nejen vyhledávat, ale také kriticky hodnotit, používat a dále šířit.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.