Vedle domácí debaty o podobě českého státního rozpočtu na rok 2027 se rozbíhá také jednání o dlouhodobém rozpočtu Evropské unie. Takzvaný víceletý finanční rámec určí, kolik peněz bude Unie rozdělovat v letech 2028 až 2034 a na jaké oblasti se podpora zaměří. Na význam procesu upozornily ve svém komentáři Hospodářské noviny.
Evropská komise předložila návrh nového rámce 16. července 2025. Počítá v něm s částkou téměř dvou bilionů eur v běžných cenách, což odpovídá průměrně 1,26 procenta hrubého národního důchodu EU. Současný rozpočtový rámec platí pro období 2021 až 2027. Nový rozpočet by měl začít fungovat 1. ledna 2028. ([consilium.europa.eu](https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/the-eu-s-long-term-budget-2028-2034/?utm_source=openai))
Komise chce rozpočtovou strukturu zjednodušit. Dosavadních sedm hlavních kapitol navrhuje nahradit čtyřmi širšími oblastmi. Téměř polovinu prostředků má podle návrhu směřovat na podporu lidí, regionů a komunit. Do jedné strategie by se přitom spojila například kohezní politika, společná zemědělská politika, podpora venkova a část výdajů na migraci a vnitřní bezpečnost. Členské státy by peníze čerpaly prostřednictvím národních a regionálních partnerských plánů.
Významnou novinkou má být také Evropský fond konkurenceschopnosti. Komise do něj chce sloučit 14 dosavadních programů a nabídnout žadatelům jednotné místo pro podávání žádostí. Podle přehledu Evropského parlamentu navrhla Komise pro oblast konkurenceschopnosti, prosperity a bezpečnosti 522,2 miliardy eur v cenách roku 2025. Z toho má 362,3 miliardy eur připadnout právě na nový fond, který má podporovat mimo jiné výzkum, inovace a technologické investice. ([europarl.europa.eu](https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2026/782646/EPRS_BRI%282026%29782646_EN.pdf?utm_source=openai))
Evropský parlament se k návrhu staví ambiciózněji než Komise. Ve svém mezitímním postoji schváleném plénem 28. dubna 2026 požaduje rozpočet ve výši 1,27 procenta hrubého národního důchodu EU, což odpovídá 1,789 bilionu eur v konstantních cenách roku 2025. Nad rámec tohoto stropu parlament počítá ještě se 149,3 miliardy eur na splácení dluhu vytvořeného fondem NextGenerationEU. Jeho návrh je tak vyšší než původní představa Komise. ([eprs.europarl.europa.eu](https://eprs.europarl.europa.eu/home/topics/budgetary-affairs/BUDGET/mff-2028-2034.html?utm_source=openai))
Členské státy mezitím připravují společný vyjednávací postoj. Kyperské předsednictví Rady EU předložilo 11. června 2026 revidovanou vyjednávací osnovu s konkrétními částkami. Na červnovém summitu unijní lídři pověřili nastupující irské předsednictví, aby jednání posunulo dál před zasedáním Evropské rady 15. října. Cílem je politická dohoda do konce roku 2026, aby bylo možné v roce 2027 přijmout příslušné právní předpisy a zabránit přerušení financování od začátku roku 2028. ([consilium.europa.eu](https://www.consilium.europa.eu/en/policies/the-eu-s-long-term-budget-2028-2034/?utm_source=openai))
Schválení rámce vyžaduje jednomyslnost členských států v Radě EU a následný souhlas Evropského parlamentu. Samotné rozhodnutí o vlastních zdrojích rozpočtu, tedy o příjmech Unie, musí navíc ratifikovat všechny členské země podle jejich ústavních pravidel. Jednání proto nebudou rozhodovat jen o výši výdajů, ale také o rozdělení peněz mezi země a regiony, pravidlech čerpání a případných nových příjmech evropského rozpočtu. ([consilium.europa.eu](https://www.consilium.europa.eu/en/policies/the-eu-s-long-term-budget-2028-2034/?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.