Kazachstán se po parlamentních volbách, které se mají konat v neděli 23. srpna, ocitne před stejným strategickým úkolem jako dosud: udržet rovnováhu mezi Ruskem, Čínou a Evropskou unií. Země je na velmocích závislá v oblasti bezpečnosti, obchodu i dopravy, zároveň se ale snaží posilovat vlastní suverenitu a hledat alternativní partnery. O vývoji v zemi informovala mimo jiné německá Deutsche Welle.
Volby se konají podle nové ústavy, která vstoupila v platnost 1. července. Ta zrušila dosavadní dvoukomorový parlament a nahradila jej jednokomorovým orgánem nazvaným Kurultaj. Dosavadní parlament ukončil činnost na konci června a nové zákonodárné shromáždění má podle ústavních změn získat širší pravomoci při schvalování některých klíčových jmenování.
Změny zároveň posilují vliv prezidenta Kasym-Žomarta Tokajeva. Prezident získal mimo jiné možnost jmenovat některé významné představitele státu se souhlasem parlamentu a ústava obnovila funkci viceprezidenta. Kritici reformy upozorňují, že ústavní přestavba může v praxi upevnit prezidentský systém. Tokajev tvrdí, že změny mají modernizovat státní instituce a posílit jejich efektivitu. Další prezidentské volby se podle jeho dosavadního vyjádření mají konat v roce 2029.
Rusko zůstává bezpečnostním partnerem
Moskva si v Kazachstánu zachovává významný vliv díky společné historii, jazykovým a ekonomickým vazbám a členství obou zemí v několika regionálních organizacích. Kazachstán je součástí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti i Eurasijské ekonomické unie. Rusko je pro něj také důležitou tranzitní zemí, protože značná část vývozu do zahraničí využívá infrastrukturu na ruském území.
Vztahy však komplikuje ruská invaze na Ukrajinu. Astana se vyhýbá otevřené kritice Moskvy, současně ale nepodpořila ruské nároky na ukrajinská území a snaží se dodržovat západní sankce. Kazachstán zároveň hledá cesty, jak snížit svou závislost na ruských dopravních trasách. Důležitým projektem je takzvaný Transkaspický koridor, který vede přes Kazachstán, Kaspické moře, Kavkaz a Turecko do Evropy.
Čína nabízí investice, EU trh a technologie
Čína je pro Kazachstán hlavním zdrojem investic do infrastruktury a jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů. Země leží na trase čínské iniciativy Pás a stezka a Peking podporuje železniční, silniční a logistické projekty spojující Čínu s Evropou. Pro Astanu představuje čínská spolupráce příležitost k diverzifikaci vztahů, ale také riziko přílišné ekonomické závislosti na jediném partnerovi.
Evropská unie se snaží nabídnout alternativu prostřednictvím investic do dopravy, energetiky, digitalizace a těžby strategických surovin. Na summitu EU a zemí střední Asie v dubnu 2025 oznámila investiční balík ve výši 12 miliard eur. Brusel označuje Kazachstán za důležitého dodavatele ropy, uranu a dalších surovin a podporuje rozvoj Transkaspického koridoru. Obchod se přitom opírá o Dohodu o posíleném partnerství a spolupráci, která platí od roku 2020.
Výsledek voleb proto nebude rozhodovat pouze o složení nového parlamentu. Pro Tokajevovu vládu bude důležité také to, zda dokáže pokračovat v mnohovektorové diplomacii: zachovat bezpečnostní a dopravní vazby s Ruskem, využívat čínské investice a současně rozšiřovat spolupráci s Evropskou unií. Astana se podle dosavadního směřování nesnaží vybrat si jediného patrona, ale získat z konkurenčních nabídek co největší prostor pro vlastní politiku.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.