Obyvatelé Kazachstánu v neděli 23. srpna hlasují v předčasných volbách do nového parlamentu. Volby se konají po změnách ústavy, které upravily fungování zákonodárného sboru a posílily postavení prezidenta Kassym-Žomarta Tokajeva. Podle agentury Associated Press se očekává, že výsledek dá hlavě státu ještě pevnější kontrolu nad politickým systémem země.
Ve volbách kandiduje sedm státem schválených politických stran. Opoziční skupiny, které usilovaly o registraci nebo otevřeně kritizovaly prezidentskou politiku, se hlasování účastnit nemohou. Podle rozhlasové stanice Radio Free Europe/Radio Liberty jim úřady odmítly přiznat status politických stran, který je pro účast ve volbách nezbytný.
Největší šanci na vítězství má prezidentská strana Adilet. Celostátní průzkum Kazachstánského institutu veřejného rozvoje jí přisuzoval podporu 70,2 procenta. Výsledek průzkumu nelze zaměňovat za volební výsledek, naznačuje však převahu politických sil podporujících prezidenta. Tokajev podle AP před volbami prohlásil, že hlasování bude patřit k nejzajímavějším v historii země.
Ústavní změny a prezidentský systém
Tokajev se stal prezidentem v roce 2019, kdy po téměř třech desetiletích ve funkci odstoupil jeho předchůdce Nursultan Nazarbajev. Po rozsáhlých nepokojích v lednu 2022 prezident prosadil reformy, které podle vlády měly posílit parlament a omezit některé prezidentské pravomoci. Následné politické změny ale zároveň zachovaly dominantní postavení hlavy státu a prezidentovým spojencům zajistily rozhodující vliv v institucích.
Součástí letošního procesu byla také změna ústavního uspořádání. Podle dostupných zpráv má Kazachstán nový jednokomorový parlament a ústavní změny zároveň otevřely otázku délky Tokajevova setrvání v úřadu. Ústavní soud minulý měsíc rozhodl, že se předchozí prezidentské období do nově posuzovaného limitu nezapočítává. Tokajev tak může podle těchto pravidel usilovat o další sedmileté období.
Balancování mezi Moskvou a Západem
Kazachstán je největší zemí Střední Asie a udržuje úzké hospodářské a bezpečnostní vztahy s Ruskem. Současně se snaží rozvíjet spolupráci se západními státy a Čínou. Po ruském útoku na Ukrajinu Astana nepodpořila ruskou anexi ukrajinských území, zároveň však zůstává členem Ruskem vedené Eurasijské hospodářské unie a Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Vztahy s Moskvou proto kombinuje s opatrnou snahou o větší zahraničněpolitickou a ekonomickou samostatnost.
Volební proces sledují také mezinárodní pozorovatelé. Kritici kazachstánských voleb dlouhodobě upozorňují na omezený prostor pro skutečnou opozici, tlak na nezávislá média a převahu prezidentských struktur. Nedělní hlasování tak podle nich nepředstavuje otevřený souboj různých politických směrů, ale především další krok k upevnění systému vybudovaného kolem prezidenta Tokajeva.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.