Vatikán, 7. května 2025
Pod freskami Michelangela v Sixtinské kapli dnes začíná jedno z nejvýznamnějších a nejutajenějších volebních shromáždění na světě. 133 kardinálů z 70 zemí se sešlo, aby zvolili 267. papeže katolické církve.
Volba papeže je jednou z nejdůležitějších a nejpečlivěji chráněných událostí katolické církve. Pravidla, která tento proces upravují, byla naposledy systematizována v roce 1996, kdy svatý Jan Pavel II. promulgoval apoštolskou konstituci Universi Dominici Gregis. Tento dokument, který má váhu jakési „církevní ústavy“, podrobně popisuje veškeré procedury týkající se období sede vacante – tedy doby, kdy je papežský stolec uprázdněn – a také samotné volby nového papeže, která probíhá za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple.
Historie konkláve sahá až do 13. století. Výbor papeže byl do té doby zdlouhavý, nejednotný a často ovlivněn světckou mocí. Po smrti papeže Klimenta IV. v roce 1268 trvala volba jeho nástupce 33 měsíců. Obyvatelé Viterba tehdy uzavřeli kardinály v budově a dokonce odstranili střechu, aby urychlili rozhodnutí. Tato událost vedla papeže Gregora X. k vydání konstituce Ubi Periculum v roce 1274, která poprvé stanovila povinnost uzavřené volby, tedy konkláve. Od té doby se uzavření kardinálů stalo tradic
V konstituci se stanovuje nejen časový rámec konkláve, ale také důležité morální a duchovní požadavky na volitele. Dokument vymezuje sedm kapitol a 92 paragrafů, které stanovují průěbeh hlasování, pravidla tajného hlasování, počet nutných hlasů, ale také okolnosti, za kterých může být proces pozastaven.
„Extra omnes“ a duchovní závazek volitelů
V den zahájení konkláve se 133 kardinálů vydává v procesí z Paolinské kaple (Cappella Paolina), zpívají Veni Creator Spiritus – hymnus, kterým prosí Ducha svatého o vedení. Pak usedají na připravená hlasovací místa pod světoznámým stropem Sixtinské kaple. Ten tvoří monumentální freska Posledního soudu od Michelangela, která symbolicky připomíná kardinálům vážnost jejich úkolu a odpovědnost za osud církve.
Jakmile kardinálové složí přísahu mlčenlivosti a všichni nepovolaní opustí prostor (po slavnostní větě „Extra omnes!“), kaple se uzavře olověnými pečetěmi. Od té chvíle až do zvolení papeže jsou kardinálové zcela izolováni od světa. Přístup je hlídán švýcarskou gardou, mobilní sítě jsou deaktivovány, a ani zaměstnanci Casa Santa Marta, kde kardinálové přespávají, nesmí odcházet.
Uvnitř kaple byly umístěny speciální hlasovací stoly, jeden pro každého kardinála, a také improvizovaná kamna připojená k komínu, kterým proudí signální kouř – černý po neúspěšném hlasování, bílý po zvolení papeže. Ten je viditelný i pro věřící shromážděné na Svatopetrském náměstí, kteří s napětím sledují, zda má církev nového pastýře.
K zvolení papeže je potřeba dvoutřetinové většiny hlasů. Každý den se mohou konat až čtyři hlasovací kola. Pokud ani po třech dnech hlasování není papež zvolen, nastává jednodenní pauza na modlitbu, rozjímání a duchovní vedení. Tento cyklus se může opakovat.
Důležitá změna nastala v roce 2007, kdy Benedikt XVI. upravil pravidla pro případ neúspěšné volby po 34 kolech. Dříve bylo možné snížit kvórum na nadpoloviční většinu, ale Benedikt obnovil požadavek dvoutřetinové většiny. Navíc zavedl „ballotaggio“ – hlasování pouze mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů z posledního kola, kteří ale sami nemohou hlasovat. Tento princip má zajistit kompromis, ale zachovat legitimitu zvoleného papeže.
Dědictví papeže Františka
Papež František, který zemřel 21. dubna 2025 ve věku 88 let, zanechal církev v období transformace. Během svého pontifikátu kladl důraz na sociální spravedlnost, péči o chudé a marginalizované a prosazoval větší zapojení laiků do rozhodovacích procesů církve. Jeho snaha o reformu církevních struktur a otevřenost vůči moderním výzvám inspirovala mnohé, ale také vyvolala odpor u konzervativnějších kruhů.
Současné konkláve je nejrozmanitější v historii. Papež František jmenoval přibližně 80 % z 133 volících kardinálů, čímž zajistil širší geografické zastoupení. Poprvé jsou zastoupeny země jako Jižní Súdán, Papua Nová Guinea nebo Rwanda. Tato rozmanitost přináší do volby různé perspektivy a zkušenosti, což může ovlivnit směřování církve v nadcházejících letech.
Mezi nejčastěji zmiňované kandidáty patří italský kardinál Pietro Parolin, filipínský kardinál Luis Antonio Tagle a americký kardinál Robert Prevost. Každý z nich přináší odlišný přístup k vedení církve – od diplomatických schopností přes důraz na sociální otázky až po reformní agendu. Volba nového papeže bude odrazem toho, jakou cestou se církev rozhodne vydat – zda bude pokračovat v reformách Františka, nebo se vrátí k tradičnějším hodnotám.
Konkláve začalo mší v bazilice svatého Petra, po níž následoval slavnostní průvod kardinálů do Sixtinské kaple. Tam složili přísahu mlčenlivosti a zahájili první kolo hlasování. Každý den proběhnou až čtyři kola hlasování – dvě dopoledne a dvě odpoledne. Pro zvolení papeže je potřeba dvoutřetinová většina, tedy minimálně 89 hlasů. Výsledky hlasování jsou signalizovány kouřem z komína kaple – černý znamená, že papež nebyl zvolen, bílý oznamuje úspěšnou volbu.
Jak dlouho bude volba trvat, není jisté. Historicky se délka konkláve pohybuje od několika dnů po několik týdnů. Vzhledem k současné rozmanitosti názorů a výzev, kterým církev čelí, může být dosažení konsenzu náročné. Přesto všichni doufají, že Duch svatý povede kardinály k moudré volbě, která přinese jednotu a obnovu církve.