Sedm zástupců státu, katolické církve a hlavního města Prahy v pondělí otevřelo Korunní komoru v chrámu svatého Víta a vyzvedlo české korunovační klenoty. Soubor tvoří Svatováclavská koruna, královské jablko a žezlo včetně pouzder, korunovační roucho, poduška a další součásti. Klenoty patří k nejvýznamnějším symbolům české státnosti. Jejich historickou a symbolickou hodnotu nelze vyjádřit běžnou tržní cenou.
Odemykání se podle Správy Pražského hradu účastní prezident republiky, předseda vlády, pražský arcibiskup, předsedové obou komor Parlamentu, probošt Metropolitní kapituly u svatého Víta a primátor hlavního města Prahy. Každý z nich drží jeden z klíčů. K otevření dveří Korunní komory i pancéřové skříně je nutná jejich společná přítomnost. Úřad prezidenta, vláda, církev, Parlament a Praha se tak podílejí na ochraně předmětu, který má současně státní, náboženský i kulturně-historický význam. ([hrad.cz](https://www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad-pro-navstevniky/ostatni/korunovacni-klenoty-10202?utm_source=openai))
Výstava nese název České korunovační klenoty – Habsburkové 500. Připomíná pět set let od nástupu Habsburků na český trůn v roce 1526. Vedle samotných klenotů představí také korunovační roucho z roku 1653, historické klíče strážců korunního archivu, panovnické portréty a další dobová vyobrazení. Podle programu Pražského hradu bude od 15. do 18. září výstava vyhrazena předem registrovaným školním skupinám. Pro širokou veřejnost se otevře 19. září a potrvá do 28. září 2026. ([hrad.cz](https://www.hrad.cz/cs/kultura-na-hrade/program/ceske-korunovacni-klenoty-habsburkove-500-13767?utm_source=openai))
Klenoty jsou mimořádně vzácné
Koruna, jablko a žezlo jsou trvale uloženy v Korunní komoře, zatímco korunovační roucho se uchovává ve speciálním klimatizovaném depozitáři Sbírek Pražského hradu. Komora patří k nejméně přístupným místům na Pražském hradě. Klenoty se z bezpečnostních důvodů vystavují pouze při mimořádných příležitostech, což zvyšuje zájem návštěvníků a nároky na organizaci výstavy, ochranu exponátů i řízení návštěvnického provozu. ([hrad.cz](https://www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad-pro-navstevniky/ostatni/korunovacni-klenoty-10202?utm_source=openai))
Tradice sedmi klíčů se datuje do roku 1791, kdy se české korunovační klenoty po žádostech českých stavů vrátily z Vídně do Prahy. Zpočátku byly uloženy v prostoru za Svatováclavskou kaplí za železnými dveřmi s pěti zámky a ve zvláštní skříni se dvěma dalšími zámky. Později se místo uložení měnilo, princip společného přístupu sedmi držitelů klíčů však zůstal zachován. Informace uvádí Správa Pražského hradu a vycházejí také z historických materiálů Hospodářských novin. ([archiv.hn.cz](https://archiv.hn.cz/c1-976150-corona-regni-boemiae?utm_source=openai))
Pro ekonomiku představuje výstava především kulturní a návštěvnickou událost, nikoli prodejní nebo investiční transakci. Korunovační klenoty jsou majetkem státu a jejich význam nespočívá v ceně drahých kovů či kamenů. Pražský hrad při podobných akcích zajišťuje bezpečnostní režim, kontrolovaný vstup a ochranu památek. Přesný počet návštěvníků ani ekonomický přínos letošní výstavy zatím Správa Pražského hradu v dostupném programu neuvedla.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.