Požáry ničí domovy, přírodu i zdroje obživy. Pro lidi, kteří oheň přežijí, a pro hasiče ale zdravotní rizika nekončí s uhašením plamenů. Kouř může přetrvávat ve vzduchu ještě dlouho po požáru a jeho účinky se mohou projevit v různých částech těla. Podle agentury Deutsche Welle se stále více výzkumů zaměřuje na částice PM2,5, které patří k hlavním původcům škod.
PM2,5 jsou částice menší než 2,5 mikrometru. Člověk je může vdechnout hluboko do plic, odkud se mohou dostat do krevního oběhu. Kouř z požárů kromě nich obsahuje také plyny a další chemické látky. Jeho složení se liší podle toho, jaký materiál hoří, a zdravotní dopady proto nejsou u všech požárů stejné.
Nejrychleji se objevují potíže s dýcháním. Kouř dráždí oči, nos a hrdlo, způsobuje kašel, bolesti hlavy a únavu. U lidí s astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí může zhoršit příznaky a vést k častějším návštěvám pohotovosti. Americký Úřad pro ochranu životního prostředí uvádí, že krátkodobé vystavení kouři souvisí také se snížením plicních funkcí, záněty průdušek a dalšími respiračními obtížemi.
Částice se mohou dostat do krevního oběhu
Výzkum se v posledních letech soustředí také na srdce a cévy. Vdechnuté částice mohou v těle vyvolávat zánětlivou reakci a zvyšovat zátěž kardiovaskulárního systému. U citlivých lidí se během kouřových epizod zvyšuje riziko srdečních příhod, poruch srdečního selhání nebo cévních mozkových příhod. Světová zdravotnická organizace uvádí, že PM2,5 z požárů jsou spojovány s předčasnými úmrtími a nemocemi plic, srdce a mozku.
Možné dopady se neomezují jen na dýchací a oběhový systém. WHO upozorňuje také na výzkumy, které spojují kouř z požárů s účinky na nervový systém, kůži, oči, ledviny, játra a zažívací ústrojí. U některých oblastí výzkumu jsou důkazy stále méně jisté než u plicních a srdečních onemocnění. Vědci zároveň zkoumají souvislost mezi kouřem a psychickými potížemi, včetně úzkostí, depresí a poruch nálady. Ty mohou být důsledkem samotného znečištění i stresu způsobeného evakuací, ztrátou majetku nebo opakovaným ohrožením.
Nejzranitelnější jsou děti, starší lidé, těhotné ženy a lidé s chronickými nemocemi. Riziko se zvyšuje s délkou a intenzitou expozice, významnou roli ale hraje i věk, celkový zdravotní stav a složení kouře. Zdravotnické úřady proto při zhoršení kvality ovzduší doporučují omezit pobyt venku a fyzickou aktivitu, zavřít okna a dveře a řídit se místními výstrahami. Při silném kouři mohou pomoci také vhodně nasazené respirátory, které zachycují jemné částice. Hasiči a další pracovníci v zasažených oblastech potřebují ochranu dýchacích cest a dlouhodobé sledování zdravotního stavu.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.