Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová připustila možnost, že z funkce odejde dříve než v říjnu 2027, kdy jí řádně končí mandát. V rozhovoru zveřejněném 2. července na webu ECB uvedla, že její mandát trvá do října 2027, zároveň ale nevyloučila dřívější odchod, pokud se uklidní současná politická situace. Reagovala tak na spekulace o možné účasti ve francouzské politické debatě před prezidentskými volbami v roce 2027. ([ecb.europa.eu](https://www.ecb.europa.eu/press/inter/date/2026/html/ecb.in260702~c56db179c3.sl.html))
„Vidím svou misi v zajištění cenové stability,“ uvedla Lagardeová v rozhovoru. Dodala, že v turbulentním období by měl „kapitán lodi ECB zůstat na palubě“. Na otázku, zda by po uklidnění situace mohla odejít dříve, odpověděla, že je to možné. ECB současně podle dřívějších vyjádření zdůrazňovala, že prezidentka se soustředí na svou práci a žádné rozhodnutí o předčasném konci mandátu nepřijala.
Odchod Lagardeové by otevřel jedno z nejvlivnějších míst evropské hospodářské politiky. Prezident ECB řídí instituci, která rozhoduje o měnové politice eurozóny, tedy mimo jiné o nastavení úrokových sazeb. Ty ovlivňují cenu úvěrů pro domácnosti a firmy i výnosy z vkladů. ECB má zároveň na starosti podporu cenové stability, což v praxi znamená snahu udržet inflaci poblíž svého dvouprocentního cíle.
Podle informací francouzského deníku Le Monde se mezi nejvážnější uchazeče řadí bývalý guvernér nizozemské centrální banky Klaas Knot a bývalý guvernér španělské centrální banky Pablo Hernández de Cos. O post se podle deníku zajímá také prezident německé centrální banky Joachim Nagel. Konečná volba však zatím není zahájena a Lagardeové předčasný odchod není potvrzen. ([lemonde.fr](https://www.lemonde.fr/en/economy/article/2026/04/08/the-race-to-succeed-christine-lagarde-as-president-of-the-ecb-begins_6752202_19.html))
Dva rozdílné pohledy na měnovou politiku
Knot vedl nizozemskou centrální banku v letech 2011 až 2025 a působil také v Radě guvernérů ECB. V evropských měnových kruzích je považován za představitele přísnějšího přístupu k měnové politice. V minulosti se stavěl proti rozsáhlému programu kvantitativního uvolňování, při němž centrální banka nakupuje finanční aktiva a podporuje tak financování ekonomiky.
Hernández de Cos byl guvernérem Bank of Spain v letech 2018 až 2024. Nyní působí jako generální manažer Banky pro mezinárodní platby, která slouží jako fórum pro spolupráci centrálních bank. Le Monde ho popisuje jako kandidáta s mírnějším přístupem k měnové politice. Španělsko navíc dosud nemělo svého zástupce v čele ECB, což může jeho kandidatuře pomáhat. ([lemonde.fr](https://www.lemonde.fr/en/economy/article/2026/04/08/the-race-to-succeed-christine-lagarde-as-president-of-the-ecb-begins_6752202_19.html))
O nástupci nakonec rozhodnou hlavy států a vlád 21 zemí eurozóny. Výběr bude podle Le Monde souviset i s dalšími změnami v nejvyšším vedení ECB. V květnu 2027 má skončit mandát hlavního ekonoma Philipa Lanea a v prosinci téhož roku členky Výkonné rady Isabel Schnabelové. Oficiální seznam ECB zároveň potvrzuje, že mandát Lagardeové končí 31. října 2027. ([ecb.europa.eu](https://www.ecb.europa.eu/ecb/decisions/eb/html/executive-board-terms-of-office.en.html))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.