Litevští pohraničníci objevili u hranice s Běloruskem nedokončený podzemní tunel, který byl podle jejich zjištění hlouben z běloruského území směrem do Litvy. Chodba měla mít průměr zhruba jeden metr a ležela asi metr a půl pod zemí. V době odhalení ještě nevedla na litevské území, nemohla tedy sloužit k převedení lidí přes státní hranici.
Podzemní prostor našla litevská Státní pohraniční stráž VSAT v okrese Varėna na jihovýchodě země. Hlídky nejprve zaznamenaly podezřelé otřesy půdy pomocí technického vybavení. K prověření místa přizvaly polské specialisty se zařízením určeným k odhalování podzemních chodeb. Po vyvrtání kontrolního otvoru a následném odkrytí terénu se potvrdilo, že se z běloruské strany kopala chodba k hranici.
Podle informací Deutsche Welle litevské úřady považují tunely za novou metodu, jak obejít pohraniční zabezpečení. Šéf VSAT Rustamas Liubajevas uvedl, že pohraničníci v poslední době zaznamenali více míst, kde se podobné podzemní prostory budují. Podle jeho hodnocení by taková činnost v bezprostřední blízkosti hranice nebyla možná bez vědomí či logistické podpory běloruských pohraničních složek. Jde o tvrzení litevské strany; veřejně doložené důkazy o přímém zapojení běloruských orgánů do hloubení konkrétního tunelu zatím zveřejněny nebyly.
Nejde o první nález tohoto druhu. LRT letos v lednu informovala o přibližně 25 metrů dlouhém tunelu nalezeném poblíž obce Pašalčis na litevsko-běloruské hranici. Tamní pohraničníci tehdy zahájili vyšetřování a připustili, že chodba mohla sloužit pašování. Oblast patří do pásma se zvláštním režimem, které Litva zavedla po výrazném nárůstu nelegálních přechodů hranice v roce 2021.
Migrace jako součást sporu s Minskem
Litva, Polsko a Lotyšsko obviňují režim Alexandra Lukašenka už pět let z toho, že usnadňuje cestu občanům třetích zemí k východní hranici Evropské unie a využívá migraci k politickému tlaku. Evropská unie tento postup označovala za instrumentalizaci migrantů. Litevské úřady uvádějí, že od začátku krize zabránily více než 25.500 pokusům o nelegální překročení hranice z Běloruska.
Vilnius v květnu 2025 podal proti Bělorusku žalobu k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu. Tvrdí v ní, že Minsk porušil závazky vyplývající z protokolu OSN proti pašování migrantů a že běloruské státní instituce pomáhaly organizovat pohyb lidí k litevské hranici. Litva žádá také náhradu nákladů spojených s posílením ochrany hranice. Podle agentury AP běloruská vláda po podání žaloby bezprostředně nereagovala.
Tlak na hranicích se v letošním roce výrazněji přesunul k Lotyšsku. Litevské úřady v červenci uvedly, že na lotyšsko-běloruské hranici bylo od začátku roku zadrženo, zachyceno nebo vráceno téměř 7900 migrantů, zatímco na litevské straně šlo přibližně o 900 pokusů. Litva proto vyslala své pohraničníky na pomoc Lotyšsku a nevyloučila ani dočasné kontroly na společné litevsko-lotyšské hranici, pokud by lidé po nelegálním vstupu do Lotyšska pokračovali dál do zemí Schengenu.
Polsko mezitím v červnu prodloužilo omezený režim vstupu do části příhraničního pásma s Běloruskem do konce srpna. Varšava uvedla, že počet pokusů o nelegální překročení její hranice v prvních pěti měsících roku klesl, zároveň však upozornila na přesun migračního tlaku k Litvě a Lotyšsku. Nález tunelu na litevské hranici tak zapadá do snahy pohraničních složek reagovat i na způsoby, které obcházejí ploty, kamery a další fyzické zabezpečení hranice.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.