Německý kancléř Friedrich Merz použil vůči zemím, které odmítají další finanční pomoc Ukrajině, dosud nejtvrdší nástroj. V dopise předsedovi Evropské rady Antoniu Costovi podle Financial Times uvedl, že Německo nepodpoří příští víceletý rozpočet Evropské unie, pokud se všechny členské státy nezavážou k financování Ukrajiny v roce 2027 a v dalších letech. Týká se to i České republiky, která se podle premiéra Andreje Babiše do společné pomoci zapojit nechce.
Ukrajina bude v příštím roce čelit finančnímu deficitu kolem 70 miliard eur. Stejnou částku už spojenci podle závěrů červencového summitu NATO přislíbili na vojenskou pomoc pro rok 2026 a chtějí ji zachovat i v roce 2027. Babiš odmítl nejen přímý příspěvek, ale také ručení za společný úvěr Evropské unie. Česko si spolu se Slovenskem a Maďarskem vyjednalo, že za dříve schválenou půjčku Ukrajině v objemu 90 miliard eur nebude nést finanční záruky.
Rozpočet jako německý trumf
Merzův trumf spočívá v tom, že víceletý finanční rámec EU na období 2028 až 2034 musí schválit všechny členské státy. Německo tak může svůj souhlas podmínit dohodou o pokračování podpory Ukrajiny. Nejde přitom o okamžité zastavení peněz z evropských fondů pro Česko, ale o hrozbu, že bez dohody nebude možné přijmout nový sedmiletý rozpočet. Ten určuje dlouhodobé financování zemědělství, koheze, výzkumu i dalších unijních programů.
Pro Prahu je tento tlak citlivý také proto, že česká ekonomika patří k nejvíce provázaným s německou. Německo je pro Česko klíčovým obchodním partnerem a zásadní část českého průmyslu je zapojena do německých dodavatelských řetězců. Spor o Ukrajinu se tak může přenést do širší debaty o vztazích s Berlínem a o českém vlivu při vyjednávání unijních peněz.
Merzova pozice ale nepůsobí zcela věrohodně jako bezprostřední hrozba. Zablokování rozpočtu by nezasáhlo jen státy, které odmítají financování Ukrajiny, ale celou Evropskou unii včetně Německa. Kancléř by tím ohrozil také vlastní priority Berlína a zpomalil financování společných evropských programů. Hrozba proto funguje především jako vyjednávací páka, nikoli jako jednoduchý trest namířený proti Babišovi.
Nejasná je rovněž její praktická vymahatelnost. Pokud by se všechny státy na novém rozpočtu neshodly, unie by musela hledat provizorní řešení a pokračovat podle dosavadních pravidel. Takový scénář by znamenal politický konflikt a nejistotu pro příjemce evropských peněz, nikoli automatické odebrání dotací České republice. Podle Hospodářských novin proto Merz sice získal silný nástroj, jeho použití však může být pro Německo stejně nákladné jako pro země, na které tlačí.
Babiš dosud svou pozici zdůvodňoval hlavně stavem českých veřejných financí a potřebou zvýšit výdaje na domácí bezpečnost a obranu. V červenci uvedl, že Česko nebude ručit za evropskou půjčku ani se podílet na balíku vojenské pomoci v hodnotě 70 miliard eur. Merz nyní tuto výjimku zpochybňuje požadavkem, aby se na financování podílely všechny členské státy. O výsledku sporu rozhodne až vyjednávání o rozpočtu EU, které bude probíhat v dalších měsících.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.