Praktická opatření v ulicích měst, chytré využití dat i spolupráce se zvířaty pomáhají lidem zvládat dopady změny klimatu. Některá řešení jsou technologicky vyspělá, jiná vycházejí z tradičních postupů nebo přirozeného chování zvířat. Příklady z různých částí světa popsala německá stanice Deutsche Welle.
V tchajwanské metropoli Tchaj-peji využívají obyvatelé a odborníci takzvané teplotní mapování. S pomocí měření a obrazových dat vyhledávají místa, kde se povrchy ve městě přehřívají. Na některých střechách a dalších plochách byly zaznamenány teploty přes 60 stupňů Celsia. Výsledky mohou městu pomoci určit, kde je nejvíce potřeba stín, zeleň, lepší proudění vzduchu nebo povrchy odrážející sluneční záření.
Na přizpůsobení měst horku se podílejí také mladí aktivisté a urbanisté. Tchajwanský klimatický aktivista Che Chen se obrátil na soud s argumentem, že přístup k obyvatelnému a méně rozpálenému prostředí by měl patřit k základním právům jeho generace i budoucích obyvatel. Odborník na městské teplo Tzu-ping Lin prosazuje mimo jiné vytváření větracích koridorů, zelenější budovy a systematické používání teplotních map.
V některých oblastech Spojených států a Španělska pomáhají snižovat riziko lesních požárů kozy, ovce a osli. Řízená pastva odstraňuje suchou trávu a další rostlinný materiál, který může při požáru sloužit jako palivo. Zvířata tak pomáhají vytvářet pásy s menším množstvím hořlavé vegetace a někdy také průchody, které mohou využít zásahové jednotky. Podle Deutsche Welle jde o jednoduchý způsob, jak při prevenci požárů využít přirozené procesy namísto výhradně technických zásahů.
Pastva ale není univerzálním řešením. Je nutné ji plánovat podle místních podmínek, druhu vegetace a citlivosti krajiny. Odborníci současně upozorňují, že riziko požárů zvyšují vlny veder, sucho a některé způsoby hospodaření v lesích. Vedle hašení proto nabývají na významu i preventivní opatření, například odstraňování přebytečné biomasy, vytváření protipožárních pásů nebo v některých ekosystémech kontrolované vypalování.
Technologie se uplatňuje také při ochraně ohrožených druhů. V Jihoafrické republice vznikl virtuální luskoun hnědý jménem Khanyisa, který je součástí aplikace využívající rozšířenou realitu a umělou inteligenci. Postavička dokáže reagovat na otázky, chová se realisticky a mluví všemi jedenácti úředními jazyky země. Projekt připravilo johannesburské studio Habitat XR ve spolupráci s odborníky na divokou přírodu. Jeho cílem je přiblížit dětem biologii luskounů a upozornit na nelegální obchod s jejich masem a šupinami.
Luskouni patří k nejčastěji pašovaným savcům na světě. Tvůrci projektu se proto snaží vzbudit zájem o jejich ochranu prostřednictvím osobnějšího a názornějšího zážitku. Podle Deutsche Welle podobné iniciativy ukazují, že klimatická a ekologická opatření nemusí spočívat jen ve velkých infrastrukturních projektech. Pomoci mohou i přesnější data, promyšlené plánování měst, šetrná práce s krajinou nebo nové způsoby, jak veřejnosti přiblížit ohrožené druhy.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.