Ministr kultury Oto Klempíř oznámil, že Česká televize a Český rozhlas by měly přijít o část svého rozpočtu. V rámci státního rozpočtu by obě instituce měly obdržet celkem 7,8 miliardy korun, což představuje snížení o 1,4 miliardy korun. Tento krok vyvolal obavy u vedení obou médií, kteří upozornili, že takovéto snížení rozpočtu by mohlo vést k omezení provozu a případnému propouštění zaměstnanců.
O situaci v oblasti financování veřejnoprávních médií se vyjádřila Marína Urbániková z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Urbániková upozornila, že poplatky za veřejnoprávní vysílání ztratily od roku 2008 přibližně 60 procent své hodnoty. Tento pokles hodnoty poplatků je podle ní alarmující a poukazuje na potřebu revize financování veřejnoprávních médií.
Urbániková dále zmínila, že norský model financování veřejnoprávních médií, který je často zmiňován jako inspirace pro Českou republiku, vyžaduje politickou vůli a podporu ze strany norských politiků. Podle ní je nezbytné, aby se česká politická scéna zamyslela nad tím, jakým způsobem by bylo možné zlepšit situaci veřejnoprávních médií v České republice.
Vedení České televize a Českého rozhlasu reagovalo na plánované snížení rozpočtu s obavami. Generální ředitel České televize Petr Dvořák uvedl, že každé snížení rozpočtu by mělo negativní dopad na kvalitu vysílání a služby, které veřejnoprávní média poskytují. Podobně se vyjádřil i generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, který upozornil na to, že omezení rozpočtu by mohlo vést k útlumu programové nabídky a snížení počtu zaměstnanců.
Podle Urbánikové je důležité, aby veřejnoprávní média byla schopna reagovat na měnící se potřeby společnosti a aby měla dostatečné finanční prostředky na zajištění kvalitního obsahu. Upozornila také na to, že veřejnoprávní média hrají klíčovou roli v demokratickém procesu a jejich oslabení by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro občanskou společnost.
V současné době se diskutuje o různých modelech financování veřejnoprávních médií. Norský model, který je založen na přímém financování z daní, je považován za jeden z nejúspěšnějších. Tento model umožňuje médiím větší nezávislost a stabilitu, což je v kontrastu s českým systémem, který je závislý na poplatcích a státním rozpočtu.
Urbániková zdůraznila, že pro úspěšnou implementaci norského modelu je nezbytné, aby se česká politická scéna shodla na potřebě reformy financování veřejnoprávních médií. Podle ní je důležité, aby se politici zaměřili na dlouhodobé řešení, které zajistí stabilní a udržitelné financování veřejnoprávních médií v České republice.
V reakci na plánované snížení rozpočtu se objevily i hlasy z řad odborné veřejnosti, které vyzývají k větší transparentnosti a efektivitě v hospodaření veřejnoprávních médií. Upozorňují na to, že je důležité, aby veřejnoprávní média byla schopna prokázat svou hodnotu a přínos pro společnost, což by mohlo pomoci získat širší podporu veřejnosti a politiků pro jejich financování.
Očekává se, že diskuse o financování veřejnoprávních médií bude pokračovat, a to jak v odborných kruzích, tak v politické sféře. Vzhledem k plánovanému snížení rozpočtu a současné situaci v oblasti mediálního trhu je otázka budoucnosti veřejnoprávních médií v České republice stále aktuální a naléhavá.