Komentář Hospodářských novin z 25. září se vrací k rozhodnutí československého vedení přijmout Mnichovskou dohodu a k otázce, zda by případný vojenský odpor změnil další vývoj. Odpověď na alternativní scénář zůstává spekulativní. Ověřit lze především rozsah mobilizace, stav armády a hospodářské důsledky následného rozbití republiky.
Všeobecná mobilizace byla vyhlášena večer 23. září 1938. Podle údajů Ministerstva obrany se do obrany státu zapojilo přibližně 1,2 milionu mužů. Armáda měla k dispozici až 350 tanků, zhruba 950 bojových letadel a tisíce dělostřeleckých hlavní. Ministerstvo uvádí také 42 vyšších jednotek, které podporovalo dělostřelectvo, letectvo, tankové jednotky a pohraniční opevnění.
Mobilizace znamenala rozsáhlé zapojení průmyslu, dopravy a veřejné správy. Zbrojní podniky vyráběly a opravovaly výzbroj, armáda obsazovala připravené obranné pozice a část strategických kapacit se přesouvala z ohrožených oblastí. Podle historických materiálů Ministerstva obrany byla například plzeňská Škodovka v průběhu krize částečně evakuována do Dubnice nad Váhom. Tyto kroky měly zajistit pokračování výroby i v případě německého útoku.
Výzbroj po Mnichovu převzalo Německo
Československá vláda přijala Mnichovskou dohodu 30. září 1938. Armáda následně opustila opevnění a mobilizované jednotky byly postupně rozpuštěny. Stát přišel podle údajů Ministerstva obrany přibližně o třetinu území a téměř pět milionů obyvatel. Ztráta pohraničí zároveň znamenala ztrátu části průmyslové základny, dopravní infrastruktury a obranných staveb.
Hospodářský dopad se projevil také převzetím československé výzbroje a materiálu. Podle údajů resortu obrany získala německá strana do března 1939 od plzeňské Škody zbraně a munici v celkové hodnotě 648 milionů tehdejších korun. Po okupaci českých zemí 15. března 1939 pak nacistické Německo ovládlo další výrobní kapacity a využilo české strojírenské podniky pro vlastní válečné potřeby.
Samotný výsledek případného odporu v září 1938 nelze zpětně spolehlivě určit. Oficiální vojenské materiály uvádějí, že německé síly byly početnější a lépe vybavené v některých klíčových oblastech, zároveň ale upozorňují, že přesné tehdejší počty nejsou jisté. Jisté je, že československá armáda byla během týdne schopna mobilizaci téměř dokončit a že politické rozhodnutí z 30. září ukončilo její přípravu k obraně ještě před zahájením bojů.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.