Prodejce zahradní techniky Mountfield neuspěl u Krajského soudu v Praze se žalobou proti doměření daně z příjmů právnických osob za roky 2017 a 2018. Specializovaný finanční úřad společnosti v březnu 2022 za každé z obou zdaňovacích období doměřil daň ve výši 6,27 milionu korun. Zároveň jí stanovil zákonné penále 20 procent, tedy 1,254 milionu korun za každý rok. Celkem tak šlo za tyto dva roky o 15,048 milionu korun na doměřené dani a penále.
Vyplývá to z rozsudku Krajského soudu v Praze ve sporu Mountfieldu s Odvolacím finančním ředitelstvím. Soud žalobu zamítl. Navázal přitom na dřívější kontrolu daně z příjmů za roky 2011 až 2015, v níž finanční správa prověřovala náklady spojené s ochrannými známkami Béda Trávníček a Kolo štěstí i úroky z korunových dluhopisů. Korunový dluhopis je dluhopis vydaný v nominální hodnotě jedné koruny; v minulosti se využíval mimo jiné kvůli tehdejším pravidlům zdanění úroků.
Podle soudních dokumentů Mountfield v listopadu 2012 koupil ochranné známky od panamské společnosti Wigmore Group AG za 748,198 milionu korun. Firma byla podle soudu jediným subjektem, který známky dlouhodobě využíval. Přes bankovní účet přitom podle zjištění finančních orgánů prošla částka 84 milionů korun jako záloha, zatímco další úhrady byly řešeny postoupením pohledávek a vzájemnými zápočty. Zápočet znamená, že si strany proti sobě započtou vzájemné pohledávky, aniž by si celou částku skutečně poslaly v penězích.
Na nákup známek navázala neveřejná emise dvou souborů korunových dluhopisů po 150 milionech korun. Dluhopisy s úrokem 11 procent ročně koupili ve stejný den většinový akcionář a předseda představenstva Ivan Drbohlav a místopředseda představenstva. Finanční orgány dospěly k závěru, že transakce nepřinesla Mountfieldu nové volné peníze, protože úhrada proběhla prostřednictvím zápočtů. Úrokové náklady firma následně uplatňovala jako daňově uznatelné výdaje.
Ve sporu za roky 2017 a 2018 správce daně zpochybnil úroky v celkové roční výši 33 milionů korun. Krajský soud uvedl, že při posouzení celé struktury lze na dluhopisy pro daňové účely hledět tak, jako by nebyly emitovány, a na závazek z kupní ceny známek jako na neúročený. Soud potvrdil závěr finančních orgánů, že v posuzované části případu šlo o zneužití práva, tedy o jednání, které sice formálně odpovídá pravidlům, ale jeho převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem zákona.
Mountfield argumentoval, že ochranné známky byly pro jeho podnikání zásadním marketingovým aktivem a jejich pořízení mělo ekonomické důvody. Firma odmítala, že by panamská Wigmore Group AG byla propojenou osobou, a poukazovala také na to, že za známky zaplatila tržní cenu. Tvrdila rovněž, že emise dluhopisů byla součástí financování nákupu známek a umožnila jí vypořádat závazky z kupní ceny. Soud ale uvedl, že souhrn zjištění z mezinárodní spolupráce daňových správ ukazuje na propojení zapojených společností.
Předchozí spor o zdaňovací období 2011 až 2015 Krajský soud v Praze zamítl v květnu 2024. Z veřejně dostupných soudních dokumentů plyne, že kontrola se týkala stejného řetězce transakcí a následného daňového uplatňování odpisů a úroků. Hospodářské noviny o případu informovaly s odkazem na šetření finanční správy, soudní rozhodnutí a mezinárodní dožádání do Panamy, Hongkongu a dalších jurisdikcí.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.