Řidič kamionu Jan Š. ze Slovácka se od léta 2018 domáhá odškodnění za vážný pracovní úraz. Při úklidu návěsu zakopl o bednu s nářadím a po pádu si zlomil zápěstí, poranil pánev a hlavu. Několik měsíců byl v pracovní neschopnosti a podle Hospodářských novin mu zůstaly trvalé následky.
Lékař vyčíslil bolestné na 82 tisíc korun. Za ztížení společenského uplatnění, tedy náhradu za dlouhodobé omezení v běžném životě způsobené trvalými následky, stanovil částku 500 tisíc korun. Kooperativa, u níž byla firma povinně pojištěna pro případ odpovědnosti za pracovní úrazy, závažnost zranění nezpochybnila. Plnění ale odmítla vyplatit s odůvodněním, že pracovní smlouva byla neplatná. Informace zveřejnily Hospodářské noviny 20. srpna 2026. ([domaci.hn.cz](https://domaci.hn.cz/c1-67919340-zamestnal-sam-sebe-a-pojistovna-mu-kvuli-tomu-odmitla-odskodnit-uraz-soud-ted-vydal-prelomovy-verdikt))
Spor o střet zájmů
Jádrem případu je postavení Jana Š. ve firmě. Vedle práce řidiče kamionu působil jako jednatel a podle dosavadního výkladu soudů tak mohl při uzavírání pracovní smlouvy zastupovat společnost i sám sebe jako fyzickou osobu. Pojišťovna z toho dovodila, že smlouva nevznikla platně, a proto podle ní nevznikl ani nárok na odškodnění z pracovního úrazu.
Nejvyšší soud tento přístup odmítl jako automatický. Ve své rozhodovací praxi uvádí, že samotná skutečnost, že člověk je jednatelem společnosti, nebrání uzavření pracovní smlouvy mezi ním a firmou. V každém konkrétním případě je ale třeba posoudit, zda při uzavření smlouvy nevznikl střet zájmů mezi společností a jejím statutárním orgánem. ([sbirka.nsoud.cz](https://sbirka.nsoud.cz/export/sbirky/?collectionIds=13080&utm_source=openai))
Střet zájmů v tomto kontextu znamená situaci, kdy osoba jednající za firmu současně sleduje vlastní zájem a její postup by mohl být v rozporu se zájmem společnosti. Podle Nejvyššího soudu proto nelze platnost pracovního vztahu odmítnout jen kvůli tomu, že stejná osoba vystupovala na obou stranách smlouvy. Rozhodující mají být konkrétní okolnosti, zejména skutečný obsah práce a způsob, jakým byla smlouva uzavřena.
Dopad na odškodnění
Rozhodnutí může ovlivnit další spory jednatelů, majitelů menších firem a dalších lidí, kteří pro vlastní společnost současně pracují jako zaměstnanci. Pokud soud uzná pracovní vztah za platný, může se zaměstnanec domáhat náhrad poskytovaných při pracovním úrazu stejně jako jiní pracovníci. Nejde pouze o bolestné, ale také o náhradu za trvalé následky, případnou ztrátu na výdělku nebo další náklady související s poškozením zdraví.
Verdikt však sám o sobě neznamená, že Jan Š. peníze okamžitě obdrží. Nejvyšší soud se zabýval právním posouzením případu a další postup závisí na navazujícím řízení. Spor trvá už osmým rokem. Pro pojišťovny i soudy je podstatné, zda šlo o skutečný výkon závislé práce, tedy práci vykonávanou podle pokynů zaměstnavatele, v jeho organizační struktuře a za sjednanou odměnu.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.