Výraz Brandmauer, tedy politická zeď nebo firewall, označuje v Německu zásadu, podle níž zavedené demokratické strany nemají s Alternativou pro Německo (AfD) vytvářet koalice, podporovat její vlády ani se při prosazování důležitých rozhodnutí opírat o její hlasy. Nejde o zákonné opatření, ale o politický závazek, který má zabránit tomu, aby se strana označovaná za krajně pravicovou dostala k výkonné moci.
Kořeny tohoto přístupu souvisejí s historickou zkušeností Německa a s odpovědností demokratických stran za ochranu ústavního pořádku. AfD vznikla v roce 2013 a původně se profilovala především odporem k euru. Postupně se posunula k tvrdé kritice migrace, Evropské unie a německého politického systému. Její představitelé působí ve Spolkovém sněmu i v zemských parlamentech, strana však dosud nebyla součástí žádné zemské ani celostátní vlády.
AfD je přitom legální politickou stranou a její poslanci mají stejná parlamentní práva jako ostatní zákonodárci. Německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy, což je domácí civilní kontrarozvědná služba, ji ale dlouhodobě vede jako podezřelý případ pravicově extremistického ohrožení. Soudy potvrdily oprávněnost dohledu nad stranou na základě indicií, že její část zastává postoje namířené proti svobodnému demokratickému základnímu řádu. AfD toto hodnocení odmítá.
Politická zeď byla v posledních letech několikrát vystavena zkoušce. Největší spor vyvolal leden 2025, kdy návrh konzervativní unie CDU/CSU na zpřísnění migrační politiky získal ve Spolkovém sněmu také hlasy AfD. Friedrich Merz, tehdejší předseda CDU a nynější německý kancléř, čelil kritice, že tím prolomil dosavadní tabu, i když odmítl formální spolupráci nebo koalici s AfD. Následně vzniklá vláda CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se o hlasy AfD při svém fungování opírat nemá.
Tlak na tuto zásadu zesílil po předčasných volbách do Spolkového sněmu z 23. února 2025. AfD v nich získala 20,8 procenta druhých hlasů a 152 mandátů, čímž se stala druhou nejsilnější stranou. Výrazně posílila zejména proti výsledku z roku 2021. Přesto zůstala v opozici, protože CDU/CSU, SPD, Zelení i další parlamentní strany odmítly společnou vládu s AfD. Podle Deutsche Welle se tak politická debata soustřeďuje na otázku, zda lze její rostoucí podporu oslabit pouze izolací, nebo také převzetím některých témat, která AfD využívá.
Odpůrci firewallu tvrdí, že vylučování AfD z politického vyjednávání přehlíží vůli milionů voličů a může posilovat její obraz strany stojící mimo systém. Zastánci naopak upozorňují, že běžná spolupráce by AfD poskytla legitimitu a mohla postupně otevřít cestu k vládní účasti. Německý spor se proto netýká jen koaliční matematiky, ale také hranice mezi parlamentní konkurencí a odmítnutím spolupráce se stranou, jejíž část bezpečnostní úřady považují za extremistickou. V Bundestagu se navíc v lednu 2025 projednávaly návrhy na zahájení řízení o případném zákazu AfD; ty byly postoupeny k dalšímu projednání příslušnému výboru.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.