Afghánistán bude 15. srpna 2026 pět let pod vládou hnutí Tálibán, které převzalo moc po pádu Kábulu v srpnu 2021. Německo tehdy zahájilo evakuace a přislíbilo ochranu části afghánských spolupracovníků německé armády, ministerstev a organizací i dalším zvlášť ohroženým lidem. Jak upozornila stanice Deutsche Welle, řada lidí, kteří se do těchto postupů přihlásili, stále čeká na možnost odjet do Německa z Pákistánu, případně zůstává v Afghánistánu.
Podle odpovědi německé vlády poslancům Spolkového sněmu přijelo do Německa od 16. srpna 2021 do dubna 2025 celkem 4027 afghánských místních spolupracovníků a 14 845 jejich rodinných příslušníků. Ve stejném období Německo udělilo příslib přijetí 4848 spolupracovníkům a 17 109 příbuzným. Údaje se vztahují k takzvanému řízení pro místní zaměstnance, tedy k lidem, kteří pracovali například pro německé státní instituce nebo organizace působící v Afghánistánu.
Přesuny pokračovaly i po změně německé vlády v květnu 2025, avšak v omezeném režimu a po nových prověrkách. Německé ministerstvo vnitra ve vládní odpovědi z května letošního roku uvedlo, že od nástupu současného kabinetu do 7. dubna 2026 dorazilo do země 976 osob ze všech afghánských přijímacích mechanismů. Šlo o 249 dospělých mužů, 304 dospělých žen a 423 nezletilých.
Stovky lidí zůstávaly v Pákistánu
Ve stejné době bylo v Pákistánu pod podporou německé vlády 873 lidí z afghánských přijímacích programů. Z nich 261 připadalo na federální přijímací program pro zvlášť ohrožené Afghánce, spuštěný v říjnu 2022, a 107 na řízení pro místní spolupracovníky. U zbývajících lidí šlo převážně o takzvaný překlenovací program a seznam osob ohrožených kvůli obhajobě lidských práv. Německé úřady tehdy evidovaly 116 lidí z federálního programu a deset osob z řízení pro místní spolupracovníky s platným příslibem, u nichž se ještě posuzovalo vycestování.
Dalších 181 osob z těchto programů bylo podle stejné vládní odpovědi v Afghánistánu. Většinu tvořili lidé z překlenovacího programu, jimž už Německo dřívější prohlášení o přijetí zrušilo. Německá vláda uvedla, že statistiky jsou proměnlivé, protože se mohou měnit po příjezdech, ukončení řízení i soudních rozhodnutích. Vzhledem k uzavření německého velvyslanectví v Kábulu se vízové a bezpečnostní procedury pro dotčené Afghánce dlouhodobě soustředily do Pákistánu.
Berlín zároveň rozlišuje mezi právní povahou jednotlivých příslibů. U federálního přijímacího programu, který se opírá o jiný paragraf německého pobytového zákona, může být vydaný příslib pro úřady závazný. Berlínský správní soud v červenci 2025 rozhodl, že Afghánka a její rodinní příslušníci, kteří takový příslib získali, mají nárok na víza. Soud zdůraznil, že německý stát se nemůže bez dalšího zbavit dobrovolně převzatého závazku, pokud nebyl zrušen.
Naopak vrchní správní soud Berlín-Braniborsko v září 2025 potvrdil dočasné zastavení jiného postupu, označovaného jako překlenovací seznam nebo řízení pro místní spolupracovníky. Konstatoval, že prohlášení o ochotě přijmout člověka podle příslušné právní úpravy samo o sobě automaticky nezakládá nárok na vízum. Německá vláda ve své odpovědi poslancům uvádí, že přísliby mohou být odvolány například při pochybnostech o totožnosti, neúspěšném dokončení vízového řízení, bezpečnostních výhradách nebo nedostatečné součinnosti žadatele.
Pro lidi, jejichž případy Německo ukončilo, vláda nabídla finanční a organizační pomoc při návratu do Afghánistánu či vycestování jinam. Do 7. dubna ji přijalo 214 osob, z nichž se 132 podle vlády vrátilo do Afghánistánu a jedna odjela do třetí země. První část podpory vyplácené v Pákistánu mohla dosáhnout nejvýše 3000 eur, druhá část po návratu do Afghánistánu až 13 000 eur. Německo zároveň uvedlo, že s pákistánskými úřady nadále jedná o ochraně osob, které jsou ještě v zemi pod jeho podporou.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.