Německá vláda ve středu 12. srpna schválila návrh zákona, který výrazně rozšiřuje pravomoci tamních zpravodajských služeb. Reforma se týká Spolkového zpravodajské služby (BND), která se zaměřuje na zahraničí, a Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), německé vnitřní civilní kontrarozvědky. Návrh nyní musí projednat Spolkový sněm.
Podle německé vlády mají nové pravomoci odpovídat bezpečnostním hrozbám v digitálním prostředí. Úřady poukazují na rostoucí počet kybernetických útoků, sabotáží, špionážních operací a dalších aktivit, které připisují cizím mocnostem. Reforma má službám umožnit nejen získávat a vyhodnocovat informace, ale v určitých případech také aktivně zasahovat proti připravovaným útokům.
Návrh počítá například s možností pronikat do počítačových systémů a dalších zařízení, včetně mobilních telefonů a notebooků. Zpravodajské služby by mohly za stanovených podmínek také narušit provoz serveru, z něhož hrozí kybernetický útok, nebo změnit či odstranit data v nepřátelských systémech. Podle vládního popisu by takový zásah mohl směřovat například proti zahraniční infrastruktuře využívané k útoku na Německo.
Rozšířit se má rovněž možnost ukládání údajů získaných při strategickém odposlechu komunikace. BND by podle návrhu mohl uchovávat obsahová data bez předchozího vyhodnocení až šest měsíců a metadata až dvanáct měsíců. Součástí reformy je také regulace využívání umělé inteligence při analýze dat. Vláda současně uvádí, že posílí kontrolní mechanismy nad činností služeb.
Ministr vnitra Alexander Dobrindt z konzervativní CSU reformu obhajuje potřebou vytvořit účinnější bezpečnostní systém. Vláda tvrdí, že německé služby mají v porovnání s některými evropskými partnerskými institucemi omezenější možnosti a že současná pravidla nedostatečně reagují na hybridní hrozby. Podle agentury Deutsche Welle jde o nejrozsáhlejší změnu fungování německých zpravodajských služeb od konce druhé světové války.
Organizace Gesellschaft für Freiheitsrechte, která se zabývá ochranou občanských práv, považuje významnou část návrhu za protiústavní. Kritici upozorňují především na možné stírání hranice mezi zpravodajskou činností, prevencí hrozeb a policejními zásahy. Sporné podle nich mohou být také pravomoci k aktivním kybernetickým operacím, sledování digitální komunikace a využívání rozsáhlých datových souborů. Návrh má více než 700 stran a občanskoprávní organizace zpochybňují, zda byl čas na jeho důkladné posouzení.
Německé zpravodajské služby vznikly po zkušenosti s nacistickou diktaturou, která vedla k přísnému oddělení tajných služeb od policie a k rozsáhlé parlamentní i soudní kontrole. Právě tyto historické pojistky se nyní staly jedním z hlavních témat debaty. Vláda tvrdí, že nové pravomoci budou podléhat jasným podmínkám a dohledu, odpůrci se obávají, že některé navržené zásahy překročí hranice stanovené německou ústavou.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.